Jak se z toho nesesypat aneb
Jak můžeme podpořit pečující v péči o blízké s demencí

Akce je připravena pro odbornou veřejnost věnující se zdravotní a sociální problematice. Představí moderní přístupy a metody práce, které lze využít v péči v péči o seniory s neurodegenerativním onemocněním (demence, Alzheimerova choroba apod.). Důležitá je také komplexní podpora přes včasné zachycení prvních příznaků, spolupráce s rodinou a lékaři. V neposlední řadě se zaměří i na propojení zdravotních a sociálních služeb za účelem zvládání činností podporující udržení klienta v domácím prostředí s podporou služeb či nových technologií.

expert na oblast sociálních služeb a sociálního bydlení

Kapacita akce je omezena, proto neváhejte s přihlášením. Vstupné je i letos, díky podpoře Magistrátu hlavního města Prahy a České asociaci pojišťoven, zcela ZDARMA.

Občerstvení během celé konference zajištěno. Samozřejmostí bude také potvrzení o absolvování konference v rámci povinného vzdělávání v oboru.

Úvahy o pojetí a úskalích podpory lidí s kognitivní poruchou a jejich rodin v terénních (komunitních) službách

Podpora lidí s kognitivní poruchou a pečujících rodin je složité a citlivé téma nejen výkonně, ve smyslu poskytování nedostatkových služeb, ale také eticky, kompetenčně, právně. Hrozí např.:

1. alibismus, zanedbání, zneužití i nevhodné zacházení vůči pacientům/klientům,
2. nebezpečná systémová stigmatizace a segregace na základě věku pod nebezpečným pláštíkem (před)časného vyhledávání lidí s kognitivní poruchou či jejího neujasněného chápání,
3. přetížení a vyhoření neformálních (rodinných) pečujících,
4. manipulování profesionálními službami včetně lékařů, snahy o jejich zneužití či vtažení do rodinných „her“, neshoda o povaze poskytované péče (např. dlouhodobé ošetřování versus paliativní péče),
5. podceňování spektra zájmů i osobnostních charakteristik rodinných pečujících ve vztahu k nemocným lidem i k profesionálním službám,
6. nedorozumění, vzájemné nechápání a nepropojenosti poskytovatelů roztříštěného portfolia různorodých možných forem podpory,
7. neúčelnost výdajů z neujasněnosti skutečných potřeb klienta a tím i chybného designu služeb,
8. chybění koordinace, samotného case managementu,
9. chybění kontrolních mechanismů i osobní zodpovědnosti včetně jejích právních konsekvencí (dobrá vůle ani „neznalost zákona“ při pochybení neomlouvají)
10. vyhoření podpůrných profesí pro neujasněnost rolí, nedostatek satisfakce, finančního ocenění i supervize.

Zamyšlení se snaží nastínit koncept této specifické oblasti péče/podpory, její začlenění do konceptu dlouhodobé péče jako třetího pilíře „péčové oblasti“, provázanosti s další problematikou – např. nevhodného zacházení se staršími lidmi (eder abuse and neglect). Na konkrétních případech se snaží upozornit na problémy a rizika, se kterými se pečující mohou setkat.

MUDr. Zdeněk Kalvach CSc.

Nové technologie pro podporu péče o lidi s demencí

Moderní technologie přináší řadu možností, jak dohlížet na potřebné osoby. Senzorická řešení pomáhají snižovat náklady a pečovatelskou zátěží a zvyšují komfort osob. Při přednášce budou představeny některé z těchto technologií se zaměřením na vzdálený monitoring a reportování chování a vitálních funkcí rodinně či lékařům.

Ing. Richard Cimler, Ph.D.

Dlouhodobá péče a připravenost ČR na demografické změny

V průběhu první poloviny 21. století se podle všech variant demografického vývoje zastoupení 65 a víceletých osob zhruba zdvojnásobí z dnešní jedné šestiny na jednu třetinu. Česko nijak zásadně nevyčnívá z demografických prognóz v rámci jednotlivých zemí EU, nicméně dopady na celý systém mohou být katastrofické a zničující. Pokud naše země nepřijme zásadní reformy financování a zajištění dlouhodobé péče včetně neformální péče, může dojít k výraznému omezování péče. Jak souvisí demografické změny s oblastí dostupného bydlení, systémem vzdělávání či vysokého školství a flexibilitou trhu práce? Jaké změny bude nutné přijmout pro udržení sítě sociálních služeb nebo oblast neformální péče? Na takové otázky se bude snažit odpovědět David Pospíšil, který jako první otevřel veřejný a odborný diskurz nad dopady stárnutí v době jeho působení na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Mgr. Bc. David Pospíšil, DiS

Institut opatrovníka a problematika svéprávnosti s dalšími právními kroky u klientů s demencí

Zkušenosti z podpory pečujících osob o člověka s demencí/kognitivní poruchou v oblasti:

1. zastoupení obecným úřadem obce s rozšířenou působností při uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby s ohledem na specifické situace – souhlas/nesouhlas budoucího klienta služby, posouzení zákonných kritérií pro možnost uzavření smlouvy o pobytovou sociální službu v případě neprojevení souhlasu.
2. zřízení institutu opatrovnického – podněty z praxe (prohlášení dalších osob, které by mohli být opatrovníkem, důkazní prostředky pro podporu toho, kdo bude „dobrým opatrovníkem“, možnosti urychlení zřízení o zavedení)

Mgr. Petr Mach

Terénní sociální služba a její role při identifikaci příznaků kognitivního deficitu u seniorů v domácím prostředí ve spolupráci s Rodinným průvodcem a multidisciplinárním týmem

Zůstat v domácím prostředí s podporou svých blízkých či za pomoci sdílené péče prostřednictvím terénních sociálních služeb si přeje cca 80 % lidí. Ztráta soběstačnosti a sebeobslužnosti opečovávaného v souvislosti s kognitivním deficitem vytváří problematické situace prakticky ve všech oblastech života. Neformálně pečující jsou postaveni do situace, jak se vyznat v labyrintu zdravotních, sociálních, právních a dalších služeb. Představíme dobrou praxi při detailní identifikaci potřeb u neformálně pečujících Rodinným průvodcem. Ten společně s pomocí multidisciplinárního týmu odborníků předkládá pečujícím nový pohled na řešení nepříznivé situace. Dlouhodobě pracuje s neformálně pečující osobou, řídí případ, zhodnocuje a propojuje jednotlivé kroky odborníků ve prospěch pečujícího, opečovávaného a celé jeho rodiny.

Jitka Zachariášová

Neobyčejně obyčejná animace seniorů s onemocněním demence

Přijetím seniora do pobytové sociální služby život nekončí…  naopak, mnozí z nich začínají žít život jinak… Tomu značně napomáhá animace, jejímž cílem je oživení dne klientů, ale také zajištění plnohodnotného života prostřednictvím zážitků seberealizace, prožívání společenských vztahů a rozvoj nebo udržení zachovaných dovedností klientů. Nejedná se však pouze o nabídku jednotlivých aktivit a zábavných činností, ale o celkové nastavení a atmosféru v zařízení sociálních služeb. Příspěvek přibližuje, jak je možné neobyčejně obyčejnou animaci realizovat v zařízení pro seniory, konkrétně v centru pro seniory Clementas v Mlékovicích.

Mgr. Andrea Faltysová, DiS., MBA