BlogJíme zdravě nebo se vědomě ničíme?

11. 2. 2020

Člověk má prý jíst to, co se vypěstuje doma. To je sice pěkná úvaha pro diskuzi o zdravé stravě, ale v našich podmínkách se to týká jen lidí z vesnického prostředí, kteří mají své zahrádky nebo dokonce záhumenky. Pro mladé čtenáře osvětlím výraz záhumenek. Je to pozemek, který se zpravidla nacházel v blízkosti hospodářství, také se mu dříve říkalo humno. Na záhumenku si hospodář mohl pěstovat vše, co potřebovala jeho domáctnost: brambory, ovoce, zeleninu. Záhumenky mohly, ale nemusely být oplocené. Sousedi si výpěstky navzájem nekradli, prostě takové to bylo. K hospodářství mohla patřit také zahrada, která byla součastí výměry a ta byla oplocená, na ní si hospodář zbudoval třeba kurníky pro drůbež, včelíny, králíkárny a tak podobně. Rolníci, sedláci, zemědělci či hospodáři, ta označení se v čase měnila, ale stále to byli stejní lidé se vztahem k půdě, k přírodě a hlavně k životu na vesnici. Snažili se být nezávislí na vrchnosti, na státní moci. Aby byli co nejvíce nezávislí. Nebylo to samozřejmě zadarmo, museli odvádět povinné dávky, pokud měli ještě vedle záhumenků i nějaké polnosti, na kterých hospodařili. Bylo to namáhavé a vyčerpávající, ale měli pocit, že jsou vlastními pány i když ten pocit byl v různých dobách velmi relativní.

Omlouvám se za ten historizující exkurs, ale byl to takových schůdek k pochopení toho, že se na vesnici vždy jedlo jen to, co si lidé vlastníma rukama vypěstovali a z této praxe vyplynulo úsloví o tom, že jidé mají jíst jen potraviny, které si sami vypěstují. O těch totiž ví všechno, jak na ně svítilo slunce, jak byly zavlažovány, jak sklízeny a uloženy pro pozdější spotřebu. Stejně tak tohle pravidlo platí i v jiných zemích. Nejlépe je to vidět na hospodaření farmářů např. ve Francii, Španělsku, Řecku, Itálii, Dánsku atd. Co si vypěstují, to zkonzumují a teprve to, co je jejich nadprodukce dávají na trhy a nebo obchodníkům se zemědělskými produkty. Za utržené peníze si pak kupují to, co sami nevyrábějí. Takhle, či podobně funguje zamědělský ochod již stovky let. Teprve v posledním několika desítkách let se stal ze zemědělské produkce byznys se vším co k tomu patří. Chtělo by se napsat bezohledný byznys, takový, který dusí a ničí malé výrobce kvalitních potravin, podporuje trend průmyslové zemědělské velkovýroby, protože jen když se vyrábí ve velkém s nižšími náklady, jsou příjmy, zisky větší.

Mě osobně vadí, a vám by to mělo vadit také, když vidím na pultech supermarketů například hrozno dovezené lodí přes Atlantický oceán. Nevěřím, že by ho vozili do Evropy letecky. Na dalekou cestu ho musí chemicky ošetřit i když v tomto případě je výraz „ošetřit” eufemismus zakrývající právě ten chemický proces. Stejně tak jsem si za léta, co jsem na světě, zvykl na to, že se v červnu mohu těšit na báječné čerstvé jahody ze zbraslavských jahodových plantáží a že si je mohu dopřát za přijatelnou cenu a nebo si je jít nakoupit samosběrem pro využití v kuchyni. Na marmeládu, džem a nebo je nechat v mrazáku a pak si je kdykoliv v roce rozmrazit. Potravinářští byznysmeni pro nás vymysleli lahůdku a tak si můžeme o vánocích či na Silvestra koupit různě velká balení čerstvých jahod vypěstovaných v Izraeli či jinde, takové plody dozrávají v českých skladech a jejich dovoz na pulty je přesně načasován tak, aby vypadaly jako právě utržené z jahodového trsu. Zřejmě se někdo inspiroval klasickou pohádkou Boženy Němcové „O dvanácti měsíčkách“ a bylo mu líto Marušky, kterou vyhnaly nevlastní matka a sestra v kruté zimě do lesů, aby nasbírala jahody a ukojila tak jejich chuťovou rozmařilost. Této hrůzné zkazce předcházejí obchodníci tak, že z jižních zemí k nám dovážejí pro dnešní Marušky jahody za přemrštěné ceny. Lidské tělo se musí s nežádoucí chemií aplikovanou na dovozové ovoce (ale i zeleninu) nějak vypořádat. Jsou lidé, kteří se chlubí tím, že konzumují množství mandarinek, pomerančů a podobně. Mě osobně po tomto ovoci zas tak moc dobře není. Jižní ovoce se trhá ne úplně zralé. Takže je tam podstatně víc kyselin, než bychom si přáli. Tělo je musí něčím vysrážet, vytěsnit, aby to nevadilo organismu. A k tomu tělu slouží vápník a hořčík. Když to jedí ženy po přechodu, zjistí jim lékaři osteoporózu. Musí začít brát preparáty, aby se zachovala ženská hormonální aktivita spolu se správnou vápenatostí kostí – tedy ženské hormony a kalciové preparáty, které jsou poměrně drahé. Tak to je začarovaný kruh. Chlapi tento problém nemají, protože místo jezení nadlimitních dávek citrusů a džusu pijí pivo.

Další zdravotní problém představují přepálené oleje. Ty způsobují vysoký krevní tlak. Kloubní vazivo nám likvidují právě přepalované oleje. A to jsou informace, které nenajdete v knížkách. Oleje se přepalují při 125 stupních. Kdežto sádlo se přepaluje až při 180 stupních. Kdyby se všichni vrátili do dob našich předků a zvlášť těch, kteří se dožili vysokého věku, zjistí, proč tu byli tak dlouho – pekli, smažili a vařili na sádle. Olivové oleje, které se mají používat za studena, jsou drahé a smažit se na nich nemá. Obchodníci ale na flašku napíšou, že se na nich může smažit. 

MUDr. Petr Lukeš

Doktor Lukeš vypráví o svých poznatcích: „Po sametce jsme začali prohlížet děti v ordinacích a ne ve škole a já jsem z celé kunštátské školy vytestoval 45 dětí, které měly vyšší krevní tlak. Byl tam jeden, který měl tlak 180/120. Poslal jsem ho do nemocnice a za 14 dnů ho vrátili, že mu tlak klesl s diagnózou juvenilní hypertenze. Za tři měsíce se objevil v ordinaci znovu, tak jsem mu změřil tlak a zase měl 180/120. Tak jsem ho poslal znovu do špitálu, on za tři neděle zpět, diagnóza potvrzená. Náhodou jsem se octl o desáté přestávce ve škole a z těch 45 dětí jsem potkal minimálně polovinu, jak chodí po chodbě a každé si nese pytlík slaných buráků nebo čipsů. Říkal jsem jim: děcka nejezte to, vždyť ten vysoký tlak máte z toho! Byli před pubertou nebo už v pubertě a tak mi řekli: nestarejte se! Pozval jsem si rodiče a začal jsem jim to vykládat. A zareagovala zrovna matka toho, co měl tlak nejvyšší, neměla na synka čas, ale byla velice šikovná podnikatelka. A tak jsem jí doporučil, ať toho podnikání nechá, protože nebude mít dědice. Ona mě řekla, ať mu dám nějaké prášky a nestarám se, co jí. Takový tlak, jako měl její syn ve 13,5 letech má dospělý chlap v pětasedmdesáti. A to srdce to nevydrží déle než pět, sedm let; kdyby byl sportovec, tak deset. On je mladý, dejme mu dvojnásobek, dejme mu patnáct. To se stalo v roce 1993. Kluk dnes má 28, je v invalidním důchodu, váží 130 kilo a chodí se dívat na děcka, jak bruslí a sportují, pohybuje se jak malý golem a moje prognóza se asi naplní. Když mi někdo řekne, že olej je zdravý a že opakovaně přepalovaný ve fritéze neškodí, tak mu musím oponovat. Já jsem čipsy a slané buráky miloval taky, když jsem je viděl, slintal jsem jak Pavlovův pes. A tlak mi začal postupně stoupat. Od roku 1993 jsem neměl v ústní dutině nic, co by bylo připravováno na přepáleném oleji. Zatím se mi to vyplácí.”

Proto po smažených jídlech máme bolesti kloubů a úponů svalů, které dostávají zabrat ještě rychlosolemi. Pacienti doktora Lukeše, kteří chodí do jeho ordinace mají stejné potíže. Přepalované tuky vyčerpávají žluč a žlučové kyseliny, které jsou nosiči sírových můstků do našeho vaziva, aby bylo pružné. Jenže oni stejné množství olejů v různých formách jedli průběžně po celý rok. Velkou chybou našeho zdravotnictví je jeho atomizace, specializace na jednotlivé tělesné orgány. Celostní medicínu již téměř nikdo neumí.

Doktor Lukeš doporučuje dodržovat jeho desatero doporučení:

1. Nekonzumujte cizokrajné ovoce: kiwi, mandarinky, pomeranče atd. (jen v omezeném množství). Dováží se nezralé, dozrávají bez sluníčka, obsah vitamínů je minimální, zato obsah organických kyselin maximální. Odvápňují a při značné konzumaci způsobují osteoporózu.

2. Kupované jahody z ciziny obsahují oparové viry a způsobují afty a žloutenku typu A.

3. Nejezte a hlavně nepijte nic, co obsahuje kyselinu citrónovou (acidum ascorbitum), která je z organických kyselin nejagresivnější. Přidává se do všech limonád, kromě čisté vody (pouze originální Coca-cola a Pepsi-cola jsou konzervovány kyselinou fosforečnou). Je i ve spoustě potravin a bonbónech. Odvápňuje organismus – způsobuje křeče svalů a leptá sliznice, které pak snadno propouští infekční viry a bakterie.

4. Nesmažte na oleji pro jeho nízký stupeň přepalu a vznik dioxinů při opakovaném smažení ve fritézách. Zkuste sádlo.

5. Nepoužívejte margariny – to jsou umělé tuky. Máslo je sice dnes dražší, ale je zdravější. Žádná kráva své telátko neotráví.   

6. Nejezte jogurty s dlouhou dobou trvanlivostí. Jsou plné konzervantů a jsou mrtvé. Pak musíte kupovat ACTIVII, která má položivé bakterie.  

7. Nejezte ve větším množství tavené sýry a uzeniny. Obsahují rychlosoli a ty štěpí sirné můstky v kolagenu a elastinu v cévách, šlachách a kloubech.

8. Nekonzumujte pražené arašídy – obsahují jedovaté aflatoxiny. Dále chipsy pro opakovaný olejový přepal.  

9. Nejezte pečivo uskladněné v igelitu. Již po 3 hodinách na něm začíná růst plíseň Candida albicans.  

10. Nekonzumujte ve větším množství vlašské ořechy, nedozrálé banány, dlouze vyluhovaný černý čaj – pro velký obsah tříslovin, které rovněž na sebe vztahují vápník s hořčíkem.

Redakce s použitím textu doktora Petra Lukeše


Notice: Trying to access array offset on value of type bool in /www/hosting/a-doma.cz/www/wp-content/themes/ohlala/views/prev_next.php on line 10
Předchozí
Říkají o nás
Následující
Pražáci se mají, ale jen někteří