BlogTremor není výraz z hudebního názvosloví

12. 1. 2020

Tremor neboli třas je nepříjemná choroba či porucha neurologického typu. Objevuje se z ničehož nic většinou u střední generace mezi čtyřiceti až šedeáti lety a způsobuje nositelům nemalé společenské potíže. Nedá mě to, abych se zmínil o známých osobnostech trpících tremorem jejichž projevy nemoci jsou zachyveny obrazově.

Duben 1945

Tremor aneb Parkinson

Nejznámější je asi záznam z dubna 1945, kdy Hitler, vystresovaný vůdce třetí říše, vyšel z podzemního berlínského krytu, aby pozdravil kluky z hitrerjugend. A oni netuší, že jsou posledními bytostmi, které fuhrera viděli živého. Zdravil se nimi a poplacával je pravou rukou, levou měl vzadu za tělem a kamera na věčné časy zachytila, jak se jeho ruka nekontrolovatelně třese a dává tak najevo propuknutí Parkinsonovy choroby (u něj v kombinaci s morfinismem). Ty filmové záběry jsou notoricky známé a v jiných souvislostech je v nich personifikováno poslelství Hitlera budoucím generacím.

My jsme měli nedávno možnost vidět německou kancléřku Angelu Merkelovou, která se na veřejných shromážděních třásla jako zimomřivý ratlík a zdá se, že si tento hendikep vůbec neuvědomovala.

Všichni si také pamatujeme na amerického sympatického herce ze známé trilogie Návrat do budoucnosti Michaela J. Foxe u kterého se v jeho třiceti letech projevila Parkinsonova nemoc a prakticky jej vyřadila z jeho herecké profese. U něj to začalo nekontrolovatelným třasem malíčku a lékaři se vzhledem k nízkému věku pacienta domnívali, že jde o projev standardní herecké nervozity, trémy. Po komplexním vyšetření ale byla diagnóza daleko krutější. 

Tahle nemoc si nevybírá

Mezi další známé osobnosti trpící Parkinsonovou chorobou patřil například papež Jan Pavel II, dramatik Eugene O’Niel, představitel surealismu Salvador Dalí, boxer Muhammad Alí, generalisimo Francisco Franco, čínský představitel Teng Siao-pching, Richard Harison, hudebník Glenn Tipton. Parkinsonova nemoc nemá dobrou prognózu a navíc postupuje tak, že dotyčný ztrácí kontrolu nad ovládáním svého těla. A přestože člověk vstoupil na Měsíc a chystá se expedice na Mars, přesné příčiny Parkinsona nejsou a dlouho ještě nebudou známy. Navíc není znám ani spouštěč nemoci. Může to tedy být cokoliv, lékaři se domnívají, že to může být nějaká látka se kterou se člověk dostane do styku nebo ji pozře. Výzkumy prováděné v tomto směru dosud nic věrohodně nestanovily. 

Co je příčinou?

Mezi hlavní příčinu náleží neurologické poruchy různého původu, onemocnění či jiné impulsy, jako je například hypoglykemický stav, otrava alkoholem apod. Tremor může postihnout jedince v každém věku vlivem stresu. Naopak neurologické potíže způsobující tremor mají spíše lidé středního a staršího věku. Neurologická porucha se zpravidla objevuje spolu s nějakou další nemocí, jako je například mozková mrtvice, traumatické poranění mozku, roztroušená skleróza. Z dlouhodobějšího hlediska se třes může vyskytovat i u osob v odvykacím režimu, tj. alkoholiků či toxikomanů. Je třeba ještě zmínit rozlišení neboli kategorie tremoru. Může být klidový, tj. že třes je přítomen jen v klidu či je polohový, tj. je závislý na poloze končetiny. Klidový se zpravidla vyskytuje s dalšími symptomy, jako je snížená mimika obličejového svalstva.

A nebo může být idiopatický. Tato forma tremoru je často vázána na genetiku člověka a postihuje tak celé generace rodiny. Příčina není známa, o tom jsem se již zmínil. Oproti tomu intenční tremor není v klidovém režimu přítomen, projevuje se, až když nemocný jedinec se snaží provést konkrétní činnost, například dát si naplněnou polévkovou lžíci do úst, kdy bývá třes cíleným pohybem zesilován a sílí při přibližování k cíli. Tyto osoby mají problém se trefit lžící do úst, v klidu se najíst, napít apod. 

Co je možné pro člověka postiženého některou formou tremoru udělat?

V žádném případě zdravotní stav nepodceňovat, to by byla největší chyba. Je třeba okamžitě po výskytu tremoru vyhledat praktického lékaře a nebo jít rovnou ke specialistovi – neorologovi. V této fázi projevu tremoru je ještě naděje, že může jít o projev dlohodobého působení vnějších vlivů na organismus, nepřízeň událostí, stres, obavy z nezvládnutí složitých úkolů či nadměrné pracovní zatížení. Zde není zapotřebí propadat panice, tyto stavy by měly odeznít jakmile budou odstraněny negativní stimuly, které je mohly vyvolat. To sebou přinese i změnu životního a pracovního stylu, zdraví je přece přednější než se hroutit z nesplnění povinností. Ovšem pokud se potvrdí že příčinou tremoru je nastupující Parkinsonova nemoc, je nutné zahájit léčbu, která spočívá především v oddalování postupu nemoci. Pacient a jeho okolí se musí naučit s formami nemoci žít a vytvářet podmínky pro zvládání nežádoucích a nepříjemných projevů nemoci.