BlogAutismus aneb porucha sociální interakce

10. 1. 2020

Jak vlastně poznáme člověka s autismem?

Jistě si vzpomenete na americký film Mercury s Brucem Willisem v hlavní roli, ve kterém čestný policista dostane za úkol chránit devítiletého autistického chlapce Simona. Jeho rodiče byli zavražděni jako vedlejší ztráty ve hře tajných služeb. Simon totiž není normální autista, ale má geniální vidění světa čísel. Díky tomu se mu podařilo rozlušit supertajný komunikační kód pro tajné operace. To se mu stane osudným a tak dostane osobní ochranu. Bruce Willis bere svůj úkol smrtelně vážně, chlapce ochrání a dostane se mu odměny při které se divákům zamlží obraz slzami a to nejen ženské části publika.

Alarmující stav

My se musíme zmínit o skutečnosti, že se v dnešní době narodí statisticky každé 75. dítě s autistickou poruchou a to je již značně alarmující číslo. Co se skrývá za dětským autismem či Aspergerovým syndromem? Z hlediska etiologie (poznání příčin) nemocí jsou základní poruchy autistického spektra definovány ve třech základních okruzích: a) v komunikaci, b) v představivosti a 3) v oblasti sociálních vztahů.

Jaké jsou nebo mohou být příznaky?

U každého dítěte se však vrozená indispozice projevuje jinak. Některé nedokáže odpovídajícím způsobem reagovat na běžné sociální podněty, jiné má navíc i potíže s chováním a projevuje se hyperaktivitou a nesamostatností. Existují však i dětští pacienti, kteří i přes tuto nepříznivou diagnózu dokázali vystudovat a mají do jisté míry normální život. Většina dětí s poruchou autistického spektra však má komunikační potíže a do jisté míry preferuje vlastní svět před tím okolním. Projevuje se to jak opožďováním a mentální retardací, tak nadprůměrnými schopnostmi v určitých oblastech, například matematice, jazycích a podobně. Tyto schopnosti má třeba Simon ve filmu Mercury.

Všímejte si chování svých dětí hned po narození

Neobvyklé chování lze pozorovat již u batolat, která již ve věku okolo 1 roku méně aktivně reagují na snahy o získání pozornosti, jsou méně „upovídaná“ a nenapodobují dospělé. Není však třeba panikařit, některé zdravé děti se v takto nízkém stavu projevují obdobně. Diagnózu lze přesně stanovit až ve zhruba 1,5 roce věku, kdy by si měl i pediatr všimnout neobvyklého chování. Přesné stanovení je však obvykle možné až okolo 2 let věku dítěte. Máte-li ale podezření na to, že by u vás v rodině mohl takovouto poruchou potomek trpět, nečekejte na pediatra a vydejte se k neurologovi, který vyšetří mozkovou aktivitu vašeho dítěte. Dětský mozek je velice tvárný, a čím dříve s ním začnete pracovat, tím větší šanci na rozvoj komunikačních a sociálních dovedností dítě má. Prognóza těchto onemocnění je vcelku dobrá.