Pracovní zapojení osob ve vyšším věku významně ovlivňuje celkovou zaměstnanost

19. 1. 2020

Chystáte se pracovat i poté, co vám vznikne nárok na starobní důchod? Pokud jste se ocitli už v této fázi rozhodvání o budoucnosti tak jste zvážili všechna pro i proti. V rukách držíte důchodový výměr a přemýšlíte jak s těmi penězi vyjdete. Jestli jste na to dva, bude rozhodování snazší, ze dvou důchodů vyjdou životní náklady lépe a na nějakou pravidelnou práci raději zapomenete a budete si užívat slastného nicnedělání (ideální představa). Ale když jste na budoucnost sám/a, bude rozhodování velmi těžké. Dnešní důchody se v průměru pohybují kolem 13.500 Kč měsíčně a s touto částkou vystačit v Praze nebo velkém krajském městě není snadné. Nemáte-li děti ochotné vás vzít k sobě za to že se budete částečně podílet na chodu jejich domácnosti, musíte uvážit i varianty, které jste si do té doby nedovedli představit. A to ještě počítejte s tím, že domov důchodců není ani nárokový ani nějak levná záležitost. Čekací doba na přijetí do kolektivu seniorů je dlouhá, zpravidla pět až sedm let. Takže rovnou zapomeňte a začněte uvažovat o pokračování v práci. Na to máte k úvaze dvě možnosti. Buďto vám zaměstnavatel prodlouží pracovní smlouvu a druhý den přijdete do práce jako by se nechumelilo a pak je pouze na vašem rozhodnutí jestli si ponecháte přiznanou penzi a budete k ní pobírat plat a nebo se výplaty penze na Sociální správě vzdáte a budte pracovat dál na tzv. procenta. Za každý další rok v práci si zvýšíte výši starobní penzi o 7procent. To stojí za úvahu.

Pro další pracovní zapojení mají lidé různé důvody – řada z nich nechce opustit dobře placená místa nebo je baví dále podnikat. Často jsou ale donuceni okolnostmi, hlavně finančními. Přibývá seniorů, kteří padají do takzvané příjmové chudoby.

Česká správa sociálního zabezpečení momentálně eviduje asi 2,9 milionu důchodců, z nich těch starobních je zhruba o půl milionu méně.  Stát přišla výplata důchodů za loňský rok již na 351 miliard korun. Přesto více než 340 tisíc důchodců v roce 2018 pracovalo. Tři čtvrtiny jako zaměstnanci, podnikatelů bylo asi 80 tisíc. Celkem tato skupina tvoří přes 6 procent všech pracujících v České republice. „Pracovní zapojení osob ve vyšším věku už významně ovlivňuje celkovou zaměstnanost,“ uvedla Marta Petráňová z Českého statistického úřadu.

Aby bylo zřejmé, jak se řady pracujících důchodců rozrůstají, stačí nahlédnout do údajů statistického úřadu. Z nich je patrné, že například v roce 2015 pracovalo 272 tisíc důchodců a v roce 2010 pouze 247 tisíc. Když bychom se chtěli srovnávat se zeměmi Evropské unie, ocitli bychom se zhruba uprostřed žebříčku pracujících důchodců. Vysoký podíl mívají hlavně pobaltské státy a země severu Evropy.

Častěji než mladší pracovníci jsou senioři nad 65 let zaměstnáváni v takzvaném terciárním sektoru, konkrétně ve vědeckých a technických činnostech, dále ve sféře vzdělávání, administrativě, ve zdravotnictví, sociální péči a kultuře. Muži a ženy nad 65 let často pracují na místech s požadovaným vyšším formálním vzděláním.

Proč ale někteří důchodci pokračují v práci? Aktuální průměrná výše důchodu dosahuje 13 456 Kč. Muži berou průměrně 14 750 korun, ženy o dva a půl tisíce méně. Ještě na začátku tohoto tisíciletí průměrně ženy strávily v důchodu necelých 23 let, muži téměř 17. Momentálně se tato doba prodloužila u mužů na 19 a u žen až na 28 let. S rostoucím počtem důchodců, délkou strávenou v penzi, a ovšem stoupající cenovou hladinou zboží a služeb, se někteří z nich dostávají do pásma takzvané příjmové chudoby. To znamená, že jejich příjmy jsou nižší než předem spočítaná hranice ročního příjmu. V roce 2018 tato hranice přitom ležela na částce 143, 5 tisíce korun ročně. Spadlo pod ní v České republice téměř milion osob. Skoro 15 procent z nich byli důchodci. Jejich počty se stále zvětšují, protože v roce 2013 osob ohrožených příjmovou chudobou z řad důchodců bylo 6 procent, v roce 2017 necelých 11 procent.

Do deseti let zestárne česká populace natolik, že čtvrtině z nás bude více než 65 let. „O to naléhavější je už v tuhle chvíli potřeba vytváření dostatku vhodných příležitostí, aby se muži a ženy mohli i v pokročilejším věku v případě zájmu či nutnosti pracovně uplatnit,“ uzavírá Marta Petráňová.

 

Redakce s použitím textu Jiřího Pekárka pro Portál i60