Je možné vyléčit rakovinu bez použití chemoterapie?

18. 2. 2020

Jsem si vědom toho, že naznačeným tématem v otázce, vstupuji na území vyhrazeném jen odborníkům a nebo šarlatánům, kteří se neštítí vydělávat na lidském neštěstí. Těch si nebudu všímat, mě zajímají vědečtí pracovníci, kteří jsou pro potlačení chemoterapie v léčebném procesu a přenesení váhy na léčení pomocí přírodních postupů. Narazil jsem na článek kde autor tvrdil, že nezná člověka, který by se vyléčil z rakoviny pomocí chemoterapie. Důvod pro toto tvrzení je jednoduchý. Tato léčba spočívá ve vpravování chemických látek do organismu. Jedná se například o antibiotika, virostatika, antipyretika, což jsou vysoce jedovaté a toxické látky. Do toho přidejme radioterapii (ozařování radiací), která je také součástí chemoterapie a jistě si sami dokážete představit co to s tělem člověka udělá. Chemoterapie pomocí radiace nejenže neničí rakovinové buňky, ale také nezastavuje jejich růst. Místo toho napomáhá jejich růstu a ničí zdravé buňky v těle. U chemoterapie také dochází k celkovému rozkladu imunitního systému, takže člověk je pak zcela nechráněn proti virům a jiným infekcím.

Dr. Hardin B. Jones, bývalý profesor medicínské fyziky a fyziologie na Kalifonské universitě v Barkley studoval délku přežití rakovinou trpících pacientů po dobu více než 25 let. To, na co přišel, doslova vyvedlo z míry celou vědeckou komunitu, která se dodnes s jeho zjištěními nedokázala smířit. Dr. Jones při svých rozsáhlých výzkumech zjistil, že pacienti, kteří svou rakovinu nijak neléčili, žili až 4 x déle, než pacienti, kteří se léčili pomocí chemoterapie.

„Lidé, kteří odmítli konvenční léčbu, žijí v průměru ještě 12 a půl roku. Ti, kteří akceptovali standardní metody léčby (chemoterapie), žili v průměru jen 3 roky.“ uvádí Dr. Jones

Je zajímavé, že odborníci, kteří nám tvrdí, že radiace je nebezpečná (Černobyl, Fukušima), zároveň tvrdí, že je léčivá (radioterapie). Přitom jde o jednu a tu samou radiaci. Tak proč nám jednou říkají, že je nebezpečná a podruhé, že je zdraví prospěšná? To by přece pacienti trpící rakovinou mohli jezdit na ozdravné pobyty do Černobylu, nebo ne?

Léčba chemoterapii je navržena tak, aby co nejdéle protahovala nemoc pacienta. Díky tomu profitují farmaceutické společnosti, protože pro ně nemocný pacient rovná se výdělečný pacient. Pokud by lékaři a farmaceutické společnosti dostali zaplaceno až za zcela zdravého pacienta (tak jako tomu je v Číně), tak by si zřejmě nic nevydělali, nebo by museli přehodnotit strategii léčby.

Tolik zjištění amerického lékaře. Škoda, že se jeho poznatky nevěnují také stavu onkologických pacientů, jejich psychické a fyzické pohodě, projevům bolesti které musejí postup nemoci provázet. Ano, zdá se že rozdíl mezi dožitím neléčených a léčených pacientů je poměrně značný, ovšem znamená-li to jen delší dobu bolestivého utrpení, pak si nejsem tak docela jistý pro který způsob bych se osobně rozhodl. Tady vstupuje do hry problematika tzv. milosrdné smrti – eutanazie, jejíž název štrašlivě poškodili ve čtyřicátých letech minulého století nacisté. Velcí myslitelé se netajili tím, že považují smrt za součást lidské existence, za součást našeho bytí. „Já se smrti nebojím. Čeho se bojím, je umírání.” jsou slova Jana Wericha. Známé jsou i verše Jiřího Wolkera v básni Umírání: „ …smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého, co zlé je, to umírání je.” Ve všech literaturách světa najdeme tohle pochmurné téma smrti, která je nepochybně a neodmyslitelně součástí života lidí. 

Vraťme se však od neodvratného konce života k léčbě zákařné nemoci. Zdravotnický systém je nastavený, tak jak je nastavený a záleží čistě na osobní vůli každého člověka, jak se k léčbě své nemoci postaví. Pokud se člověk chce sám vyléčit z rakoviny, tak stoji za zmínku uvést některé vnější a vnitřní postupy léčby. Mezi vnější postupy léčby patří nejčastěji bylinky, které ničí rakovinové buňky, obnovují imunitní systém, vrací tělo do stavu před rakovinou a dokonce napravují následky po ozařování. 

Obyčejná pampeliška, důležitý je kořen. Foto internet

Kořen pampelišky údajně dokáže zcela rozložit rakovinové buňky. Rostlina, kterou u nás běžně lidé považují za plevel je pro nás z hlediska léčby rakoviny nesmírně prospěšná. V úvodní studii na americké univerzitě v Ontariu bylo prokázáno, že chemické působení z extraktu pampelišek vyvolalo už v průběhu 48 hodin rozpad nádorových buněk a nikdy nedošlo k poškození zdravých buněk. Vědci zjistili, že pokračující léčba s pomocí nízkých dávek z extraktu pampelišky byla efektivní pro odstranění většiny rakovinových buněk.

Za zmínku stojí případ 72 letého muže jménem John DiCarlo, který se vyléčil pouze díky užívání kořene pampelišky. Tento muž byl, po třech letech neúspěšné léčby rakoviny pomocí chemoterapie, poslán domů zemřít. Naštěstí mu někdo z nemocnice poradil, aby užíval kořen pampelišky. John DiCardo uposlechl této rady a v průběhu pouhých čtyř měsíců u něj příznaky nemoci vymizely a tento stav u něj vydržel. Kořen pampelišky můžete užívat ve formě čaje. Doporučená maximální dávka je 3 čaje děnně.

Červená řepa je oblíbená při léčbě rakoviny díky tomu, že dokáže u pacienta dosáhnout remise, což je stav původního fungování pacienta před vypuknutím nemoci. Autorem jedné z nejčastěji citovaných studií o protirakovinných účincích červené řepy je maďarský vědec Dr. Alexander Ferenczi. Ten koncem 50. let minulého století dosáhl překvapujících výsledků remise u pacientů s rakovinou, když jim předepsal dietu, založenou pouze na syrové červené řepě. Až o desítky let později byla jeho práce publikována v The Australian International Clinical Nutrition Review. V jednom z takovýchto doložených případů byl 50-letý muž s rakovinou plic léčen dietou podle Dr. Ferencziho. Již v průběhu šesti týdnů se jeho nádor ztratil a za další čtyři měsíce tento muž nabral zpět svoji ztracenou váhu a výsledky jeho krevních testů dokládaly jeho vyléčení. Pro léčbu rakoviny můžete pít například čaj z červené řepy, ale nejúčinnější je šťáva z červené řepy. Šťáva z červené řepy by se měla pít po malých dávkách paradoxně kvůli své silné schopnosti ničit rakovinové buňky. Důsledkem by totiž mohlo být příliš velké množství vylučovaných toxinů, které by tělo nemuselo zvládnout.

Užívaní bylin

Autoři textu doporučují postavit hlavní pilíř léčby rakoviny na užívání kořene pampelišky. Jako občasný doplněk si můžete v malých dávkách dopřát šťávu z červené řepy. Případně můžete svou léčbu postavit zcela na červené řepě, podle diety Dr. Ferenziho. Kořen Maralu doporučuji užívat, až se z rakoviny vyléčíte úplně. Dodá vám sílu a vitalitu.

Rozhodně nedoporučuji kombinovat všechny bylinky naráz ve stejných dávkách.

Závěrem

Lékaři nám tvrdí jak je rakovina vážná nemoc, téměř nevyléčitelná. Z léčení rakoviny dělají vědu a říkají jak je to složité. Přitom stačí pár bylinek, správná životospráva a zaměření své mysli na zdraví.

Na závěr článku není od věci ocitovat paní doktorku MD. Hulda Regehr Clark, která se zabývá léčbou rakoviny, o které napsala knihu. Toto je její názor o současné medicíně:

,,Většinu lékařů, vědců, ale i obyčejných moudrých lidí, se farmaceutický průmysl snaží zastrašovat, omezovat a vydírat. Tyto mafiánské praktiky ovšem nemusíme tolerovat. Vzdělávejte se proto sami, nevěřte slepě lékařům jen proto, že oni přece studovali několik let a tak o tom musí něco vědět. Vzdělání na lékařských fakultách je z velké části ovlivňováno farmaceutickými společnostmi. Lidé jsou neinformování a proto slepě důvěřují svým lékařům a současnému zdravotnímu systému, díky čemuž vydělávají farmaceutické společnosti obrovské peníze po celém světě.”

Připravila redakce s použitím vipnoviny.cz