BlogKoronavirová deprese je stav podobný „ponorkové nemoci“

8. 4. 2020

S člověkem, který propadl depresi jsem se setkal jen jednou. V práci se stranil kolektivu, nepouštěl se do debat které se obvykle vedou k čemukoliv, protože lidé spolu rádi hovoří a otevírají druhým své názorové nitro. Tenhle kolega se do debat nepouštěl, někdy se dokonce omluvil a odešel pátrat do archivu po nějakém starém případu. Jednou na konci týdne jsem na něj narazil na parkovišti, stál u auta jakoby se rozhodoval jestli má nastoupit či ne. „Domů nebo ještě na nákup?“ zeptal jsem se a ani nečekal odpověď. „Nějak se mě nechce domů,“ bylo znát, že by se rád s něčím svěřil. „Poslouchám,“ pobídl jsem ho. A pak jsem si ve stoje vyslechl podivný příběh, který by se podle současných kritérií dal nazvat psychickým domácím násilím či terorem. Nechci jít do podrobností, šlo o manželku kterou miloval a její matku která ho nemusela a deptala ho za každou maličkost. Časem se ocitl v neřešitelné situaci se kterou si nevěděl rady. Bydleli kousek za Prahou v malé obci, kde se všichni znají a kde se v podstatě nic neutají. Chlapi nad ním kroutili hlavou, ženské nešetřily úšklebky. Manželka byla pod silným vlivem matky. V malém domku neměl kousek svého soukromí a tak bylo ideálně zaděláno na tzv. ponorkovou nemoc. V pondělí po víkendu nepřišel do práce. Pak jsme se odpoledne dozvěděli, že ho našli v lese oběšeného. Řekl jsem kolegům co jsem se od něj v pátek na parkovišti dozvěděl, na všechno už bylo pozdě, za záchrannou brzdu se už zatáhnou nedalo. Na pohřbu nikdo nešel vdově a matce stiskem ruky kondolovat. Obě byly vinny smrtí obyčejného slušného člověka. Stupňovaná deprese našemu kolegovi úplně rozložila osobnost a on si ve svém životním prostoru nedokázal najít pomoc…

Deprese je závažná psychická porucha projevující se pokleslou náladou, smutkem, pocity beznaděje a bezvýchodnosti. Jedinec ztrácí zájem o své dřívější příjemné pravidelné aktivity a záliby, má potíže se spaním a chutí k jídlu. Charakteristická je také ztráta energie, dotyčný se cítí velmi slabý a nemá sílu pro výkon žádných činností. Někteří jedinci v souvislosti s depresí prožívají silné úzkostné stavy, které zvyšují riziko sebevraždy. Deprese se také může projevovat sníženou koncentrací a zhoršením paměti.

Stavy silné nekontrolované a neléčené deprese mohou vést až k sebevražednému jednání. Foto 123RF.com

V pozadí depresivní poruchy bývá určitá dispozice – tzv. vloha, která je mnohdy dána dědičně. Je-li tato vloha aktivována, způsobí projevy depresivní poruchy. Spouštěcím elementem může být celá řada podnětů, jako je například stres, dlouhodobá nespokojenost, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek spánku, užívání některých léků nebo vyčerpání organismu dlouhodobým nezdravým životním stylem. Mnoho depresí se objevuje na jaře a na podzim.

V současné době trápí populaci především koronavirové onemocnění a s ním spojená, vládou nařízená karanténa, v rámci které mohou lidé docházet pouze do zaměstnání a zpět, na nezbytně nutný nákup, musí omezit styk s rodinou a dalšími osobami. Toto je velký nápor na psychiku člověka a je potřeba nepodlehnout panice. Je důležité, aby lidé dodržovali všechna nařízení, a to nejen kvůli ochraně nás všech, ale také proto, že na zvládání strachu je dobré, když člověk není úplně pasivní a ví, že sám může pro svoje bezpečí něco udělat. Jinou strategií, jak se se stresem někdo vyrovnává, je bagatelizování situace, vysmívání se jí. Důsledkem tohoto přístupu je pak nezodpovědné chování, kdy lidé chodí ven, kde se sdružují a nenosí roušky, aby okolí ukázali, že se nebojí.  Dodržování opatření však není o tom, abychom dali najevo, zda se bojíme, či nikoliv, ale o respektu k druhým.

Pokud jde o nějaké obecné pravidlo, kterého se držet, abychom nepropadli koronavirové depresi, je potřeba najít si způsob, jak se odreagovat, jak na chvíli vypustit to, že kolem nás je karanténa, že se u nás šíří koronavirové onemocnění. Připomenout si, že jsou v našem životě věci, osoby a situace, které dále trvají, stále je tu máme a na ně se zaměřit. Na to, že máme děti, že je třeba pečovat o domácnost, uvařit, postarat se o zahrádku, atp. K odreagování a chvilkovému vytěsnění vnímání karantény může také pomoci pěkná kniha, film, procházka do přírody.

 

Použité zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Deprese
http://www.deprese.psychoweb.cz/deprese-uvod/priciny-deprese
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jak-nepropadnout-koronavirove-depresi-psycholog-radi-93471