BlogPankrácká Barikáda 2020 připomene boje z května 1945

26. 4. 2020

V květnu letošního roku si připomeneme 75. výročí událostí Pražského, potažmo Českého národního povstání. Výročí několika dnů, kdy obyčejní lidé v závěru války spontánně povstali a pustili se do boje s ještě velmi silnou okupační mocí, zprvu s holýma rukama. Po počátečních úspěších povstalců nasadila okupační správa proti Praze několik bojových skupin, vyzbrojených i těžkými zbraněmi, včetně silných jednotek SS z výcvikových prostorů i z fronty. Ty ve městě nejen bojovaly s regulérními bojovníky na barikádách, ale dopustily se také řady bezdůvodných násilností a vražd civilistů, včetně žen a dětí.

V povstání padlo nebo bylo zavražděno více než 3 000 lidí, včetně nejméně 300 vojáků Vlasovovy 1. divize Ruské osvobozenecké armády, která se zapojila do boje proti okupantům. Na německé straně zahynulo okolo 3000 vojáků a civilistů. Velká část bojů, ale i množství zločinů se odehrály na území Pankráce, Kačerova, Michle, Podolí, Braníka, Lhotky, Krče a Modřan, tedy v prostoru dnešní městské části Praha 4. I to je důvodem, proč právě městská část Praha 4 bude ve dnech 7.–8. května ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem a Klubem vojenské historie Gardekorps-Praha pořádat vzpomínkovou akci Barikáda 2020. Podobné akce pořádaly MČ Praha 4 a MČ Praha 3 ve spolupráci s KVH Gardekorps-Praha již v letech 2000, 2003, 2005, 2010 a 2015.

Co je Barikáda 2020?

Vzpomínkové akce nebudou soustředěny jen do zmíněných dvou dnů. Jejich součástí budou výstavy, odborné historické přednášky, pietní akty na místech masakrů civilistů i čestných pohřebištích, expozice techniky a dobových táborů. Vyvrcholením připomínky povstání bude samotná ukázka Barikáda 2020, která se odehraje v pátek 8. května ve 14.00 hodin na křižovatce ulic Táborská, Petra Rezka a Na Květnici. V tomto místě skutečně stála před restaurací Na Paloučku mohutná barikáda, přes kterou německé jednotky již neprorazily dál do centra města. Bude se jednat o vojensko–historickou akci, která za účasti několika set účinkujících v dobových uniformách a kostýmech a s použitím originální dobové vojenské techniky znovuoživí události květnových dnů roku 1945.

„Živou připomínkou událostí z května 1945 chceme v době, kdy odcházejí poslední pamětníci těchto významných událostí českých i československých dějin, vzdát hold padlým a zavražděným z Pražského povstání,“ uvedl místostarosta Michal Hroza (TOP 09). „A připomenout nám všem, že jejich oběť v boji za svobodu nebyla a nesmí být zbytečná,“ doplnil.

Význam povstání

Květnové protifašistické povstání může být považováno za jednu z mnoha epizod 2. světové války, ale je to událost hodná obdivu. Během jediného dne vytvořilo z masy neozbrojených a po šest let brutální silou zastrašovaných a pokořovaných lidí početnou armádu s potřebnými štáby, bojovými jednotkami i týlem. Povstání v Praze a v dalších českých městech mělo také svůj strategický význam. Znamenalo zhroucení týlu německé armádní skupiny Střed, disponující milionem dobře ozbrojených a dobře vycvičených vojáků, a udělalo tečku za iluzorními představami nacistů o možnostech obrany českého a moravského prostoru. Porážka nacistů přinesla do Prahy po šestileté okupaci naději na normální, spokojený, svobodný a tvůrčí život. Přibližně 3 000 obyvatel našeho hlavního města však během květnového povstání za tuto naději položilo život.

Poznámka editora: V textu je zmínka o vlasovcích čili příslušnících Ruské osvobozenecké armády která bojovala po boku wehrmachtu a zbrani SS. Chtěli se dostat do zajetí americké armády, aby nepadli do rukou Rudé armády, kde je čekala jistá smrt za zradu. Pomohli bojující Praze, za což jim patří dík, ale nelze nebrat v úvahu jejich postavení v německých ozbrojených silách a zločinech, kterých se dopustili na území SSSR, Polska atd.

Konec války očima pamětnice

Citace z deníku Anny Hněvkovské (†86), obyvatelky Pankráce.

4. května 1945 pátek – strhávání německých vlajek a lidé smazávali německé nápisy. Také na našich dveřích jsme zamazali nápis LUFTSCHUTZWART a nechali jen velitel hlídky.

5. května sobota – ve 12.30 hod. jsem zaslechla z ulice hluk. Lidé totiž zdobili okna vlajkami. Pustila jsem rádio a tam volali o pomoc k rozhlasu. Na ulicích bylo plno lidí. Rozdával se papír na vlajky. Také jsem chtěla pro něj jít, ale začalo se střílet. Němci jezdili v autech a stříleli po lidech. Bojovalo se za Janečkem u školy. Když se stmívalo, vzlétly německé „turbíny“ a bombardovaly Václavské a Staroměstské náměstí. Na Pankráci Němci stříleli z palubní zbraně.

Střechy na náměstí Hrdinů (Pražského povstání) byly poškozeny a hodně lidí zabito. Večer se vše uklidnilo. Moc jsme nespali. V rozhlase hlásili, že se od Benešova blíží tanky, a proto jsme spát ani nemohli. Celou sobotu pršelo.

6. květen neděle – ráno budíček ve 4 hod. střílením z děl. Šli jsme do krytu, vše potřebné s sebou. V 7 hod. přijeli Němci. Po celé ulici byly barikády na kolejích z tramvají a napříč ulicí. Několikrát Němci vystřelili, ale hlavním účelem bylo jen zastrašovat. Celou neděli vyjednávali. Dopoledne ještě pršelo, odpoledne již svítilo sluníčko. Němci seděli v obrněných autech a nás v baráku jeden hlídal.

7. května pondělí – budíček opět ve 4 hod. střílením z děl. Úprk do úkrytu, k jídlu s sebou zbytky od neděle. V pondělí začala teprve pravá válka. Nepřetržité střílení, špatné zprávy. Rádio hlásilo, že Němci ženou lidi z Pankráce před tankem ke Krči apod. Odpoledne začal hořet protější dům, sledovali jsme jej z krytu. Němci obyvatele vyvedli a do bytů hodili zápalné granáty. Vše končilo až pozdě večer. Zase jsme spali doma.

8. května úterý – opět budíček z děl. V 6 hod. ráno vše utichlo a v rádiu hlásili, že se vyjednává. V 8 hod. po vyjednávání začala střelba, ta nejprudší od začátku. Byli jsme střídavě doma a v krytu. Přes náš barák střílely minomety. Dozvěděli jsme se, že se Němci dostali k Jezerce, že tam vše hoří a je plno mrtvých. Kolem zahrady jezdily stále tanky a nepřetržitě střílely až do 9 hod. večer. Když večer vše utichlo, šli jsme do bytu a viděli kolem sebe z oken, co všechno Němci napáchali. Směrem k Jezerce byla velká zář, rohový barák Národní banky hořel a mezitím byly slyšet rány, jako když padají tašky ze střechy. Němci vyhodili do povětří skladiště zbraní na Zelené lišce. Odtud také byla vidět zář.

9. května středa – v 6 hodin nastalo úplné ticho a všichni věděli, že Němci jsou pryč. Rusové už byli na Hradčanech. Vyšli jsme ven. Od Krče se vracely celé zástupy lidí, kteří byli od neděle a pondělí zavřeni na hřbitově na Zelené lišce a v Masarykových domovech (nynější nemocnice Thomayerova).

11. května pátek – všade se slavilo, Rusové jezdili napříč Prahou a každý je nadšeně vítal. Vrátila se vláda z Košic.

(redakčně zkráceno)

Převzato z měsíčníku Tučňák městské části Praha 4 duben 2020, připravil -ač, fota archiv

Předchozí
Několik zajímavostí z Prahy 4 z období opatření proti covid-19

Notice: Trying to access array offset on value of type bool in /www/hosting/a-doma.cz/www/wp-content/themes/ohlala/views/prev_next.php on line 36
Následující
Setkání pro pečující