Války, které srazily Spojené státy americké na kolena. Svět se hroutí pod pandemií …

27. 5. 2020

Stejně jako řada z vás jsem zažil dobu, kdy jsme ze zpravodajství byli pravidelně informováni o bojích vietnamských vojáků proti americkým uchvatitelům. Horká válka v této části světa trvala přibližně dvacet let a bylo to bojiště, na kterém válčící strany zkoušely různé nové bojové prostředky včetně chemických zbraní. Severnímu Vietnamu vydatně na místě pomáhali sovětští poradci a kam SSSR dodával leteckou i pozemní vojenskou techniku. Druhá strana měla podporu Spojených států jak v technice, tak lidské síle. Celkem se na bojištích vystřídalo asi 140 tisíc mladých Američanů povolaných k vojenské službě. Kdo tehdy očekával, že obrovská vojenská síla USA porazí malý Vietnam, byl zklamán. Neúprosné oči kamer zachytily na věčné časy úprk Američanů a jejich domácích pomahačů ze střechy amerického velvyslanectví v Saigonu, kde se v té době již proháněly sovětské tanky. Vietnamské dobrodružství stálo život 58 202 Američanů. To číslo si zapamatujte. Na všechny padlé Amerika dodnes vzpomíná třeba i tak, že pozůstalí, ale i neznámí lidé kladou květiny u dlouhé washi ngtonské mramorové stěny s desetitisíci vyrytými jmény padlých v nesmyslné válce.

58 202 jména na památníku válečných veteránů ve Washingtonu DC v USA. Každoročně přijde kolem 3 milionů návštěvníků.

 

Nastalo období devadesátých let minulého století, kdy se USA začaly intenzivně angažovat na Středním východě ve vojenské operaci nazvané Válka v Zálivu. Tato akce měla mandát OSN a proti Iráku nastoupila koalice osmadvaceti států včetně tehdejšího Československa. Američané po skončení bojů v oblasti zůstali, aby tak zajistili, že boje nevzplanou znovu. 

O něco později se rozhořel konflikt v Afgánistánu a vojenská operace dostala název Trvalá svoboda. O úspěšnosti se ani po letech nedá hovořit. Vojenské strategy USA nepoučila předešla negativní zkušenost války SSSR, kdy sovětská vojska odjela poražena mudžahedíny, což byli a jsou horští partyzáni útočící záškodnickými metodami. Jak tato afghánsko-sovětská válka probíhala bylo velmi věrně zobrazeno ve filmu Bestie válka. Stejné problémy měli a dosud mají koaliční jednotky dislokované v Afghánistánu v současnosti. Je tam i český armádní kontingent a jsou i vojáci, kteří tam padli. 

Operace Trvalá svoboda byla odpovědí na teroristický útok podniknutý 19 příslušníky příslušníky Al-Kaidy, odnože Talibanu, na newyorkské obchodní centrum WTC 11. září 2001 za pomoci unesených dopravních letadel. Při útoku celkem zemřelo 2996 lidí včetně 19 únosců. Až na 55 vojáků ze 125 obětí, které zemřely v Pentagonu, byli oběťmi civilisté. Strůjce útoku, Usama bin Ládin byl dopaden a zastřelen až v květnu 2011. Paradoxem je, že Ládin bojoval již proti sovětské invazi a dostával poměrně značnou vojenskou podporu právě od USA. Zbraně pak byly použity proti koaličním jednotkám … Od počátku konfliktu v bývalé Jugoslávii se Al-Káida zapojila i do těchto bojů, nejprve na straně muslimských bosenských sil, později cvičila a vyzbrojovala část jednotek Kosovské osvobozenecké armády v Kosovu a Národní osvobozenecké armády v  Makedonii. Al-Káida je podezřelá mimo jiných útoků také z výbuchu nálože v podzemních garážích Světového obchodního centra v New Yorku. V roce 1996 Usáma bin Ládin vydal krátký manifest, ve kterém vyhlásil válku Spojeným státům. V prohlášení protknutém náboženskou rétorikou vyzývá všechny muslimy, aby bojovali proti „sionisticko-křižácké alianci“ Izraele a USA, neboť ta je má dle jeho slov utlačovat všemožnými způsoby. Velkou část prohlášení věnoval Saúdské dynastii, které vyčítal nedodržování práva šaríja a přítomnost vojsk USA v Saúdské Arábii. 

Pamětní žulová zeď se jmény obětí teroristických útoků ze září 2001

Za zničené budovy WTC a několik okolních budov byly postaveny nové stavby a také pietní místo, kde jsou jména všech obětí teroristického útoku. Lidé nezapomínají a chodí s květinnami uctít mrtvé a zavzpomínat.

A nastal rok 2020 a z Číny se během několika týdnů rozšířil do celého světa koronavirus. Jen zasvěcení pochopili, oč se jedná a začali přesvědčovat politiky o hrozícím nebezpečí. V době, kdy v České republice byli lidé varováni před cestami do italských horských lyžařských středisek, ve kterých byl výrazný výskyt nákazy, byl zatím v Americe informační klid. O pár týdnů později začali v Evropě umírat tisíce lidí. Itálie, Španělsko, Anglie, Belgie …

Hromadné hroby koronavirové pandemie na newyorkském ostrově Hart obsluhují vězni …

Začala informační masáž v papírových i elektronických médiích. Možná pozdě a asi nedůrazně. Ve Spojených státech letěly počty zemřelých prudce nahoru až se země dostala na čelo statistik. Lidé se ptají proč? V Česku tušíme, kde je asi příčina nárůstu obětí covidu-19. Američané viděli, že jejich prezident odmítá vystupovat na veřejnosti s rouškou na obličeji a tak se domnívali, že nenošení ochranné pomůcky je v pořádku. Ani zpráva o tom, že britský premiér onemocněl je nepřesvědčila. Nepřesvědčila je zřejmě ani skutečnost, že k dnešnímu dni (27. 5. 2020) je v USA 100.866 mrtvých, že se lidé pohřbívají v hromadných hrobech bez označení a bez piety. Co se to s Američany stalo? Kdo je odpovědný za desítky tisíc mrtvých? Jak bude muset být dlouhá mramorová zeď s vyrytými jmény obětí? Odkud a kam povede? …

Autor -ač, foto 123RF.com a repro tv Reuters