Tim Berners-Lee dnes vede World Wide Web Consortium (které sám založil), jehož členové společně s veřejností vyvíjejí webové standardy. Zároveň je v čele Nadace World Wide Web, která se snaží zpřístupnit web co nejvíce lidem po celém světě.
V roce 1991 spustil Berners-Lee první webový server a stránku info.cern.ch, k níž uživatel přistupoval pomocí zmíněného browseru WorldWideWeb. Systém běžel na počítači NeXT Computer, který byl dílem společnosti NeXT, již po odchodu z Applu založil Steve Jobs. Prvním dokumentem uloženým na serveru se stal telefonní diář CERNu. Zkratka WWW se stala globálním fenoménem a nadšenci po celém světě začali zřizovat další webové servery a vyvíjet různé prohlížeče pro různé počítače podle jejich operačních systémů (PC či Macy). A tak se začátkem 90. let začíná pomalu a jistě realizovat cíl, který si Berners-Lee a Cailliau při práci na systému vytkli – vytvořit celosvětovou síť serverů ke sdílení a distribuci informací pro každého. Počet stránek roste první roky spíše pomalu – do roku 1993 existovalo na světě pouze 130 webů. Od roku 1994 nastává přelom a množství stránek přibývá strmým tempem. Ten samý rok je k dispozici již přes 2700 webů, o dva roky později více než 257 tisíc a v roce 1997 padá magická hranice milion. V roce 2000 už existovalo přibližně 17 mil. stránek a loni se odhadovalo, že v „síti sítí“ se nachází přes 1,76 mld. webů.
V roce 1994 zakládá Berners-Lee v počítačové laboratoři na MIT sdružení World Wide Web Consortium (W3C), které dohlíží na vývoj webu, jeho nástrojů a standardů, a od té doby je jeho ředitelem. Konsorcium má pobočky i v Evropě (funguje v rámci výzkumné komunity v oblasti informatiky a matematiky ERCIM), v Japonsku (při Univerzitě Keio v Tokiu) a prostřednictvím kanceláři působí i v mnoha dalších zemích.
V novém století má i další aktivity. V roce 2001 se stal patronem fondu The East Dorset Heritage Trust, který se zabývá vzděláváním v oblasti ochrany životního prostředí. O tři roky později přijal místo na Southamptonské univerzitě, kde se zabýval svým o tři roky dříve vysloveným konceptem sémantického webu, extenzí webu současného, jehož parametry připravuje konsorcium W3C.
V roce 2009 jej spolu s profesorem Nigelem Shadboltem požádala britská vláda o spolupráci na projektu data.gov.uk, jehož cílem bylo komukoli poskytnout pro další užití ve formě datasetů výstupy různých ministerstev či vládních agentur. Vláda tehdejšího premiéra Gordona Browna se tak chtěla více otevřít veřejnosti. Na konci téhož roku zakládá Berners-Lee nadaci World Wide Web Foundation, která má za cíl „spouštět transformační programy, jež budují lokální kapacity k tomu, aby využily web jako médium pro pozitivní změnu“. O tři roky později zakládá se Shadboltem soukromou neziskovou společnost Open Data Institute, jejímž posláním je ve spolupráci s partnery ze soukromé i veřejné sféry vytvářet maximálně otevřený a zároveň bezpečný a důvěryhodný datový ekosystém či poskytovat konzultace ohledně efektivního nakládání s daty. Před dvěma lety se vrátil na svou alma mater, kde působí jako výzkumný pracovník na Katedře počítačových věd.
Tim Berners-Lee se může právem považovat za někoho, kdo jednou provždy změnil historii internetu. Byl to právě on s jeho kolegou, kdo snesl internet z výšin akademického a vědeckého prostředí na zem a zpřístupnil jej masám. I když on sám skromně tvrdí, že v podstatě jen dohromady spojil technologie, které před vynalezením webu již existovaly, je jasné, že historie si jej bude pamatovat „minimálně“ jako otce moderního internetu.
V březnu 1989 tak vytvořil koncept, který je dnes považován za přelomový. Poslal kolegům oběžník. Nikdo nereagoval. Zeptal se tedy kolegy, co má udělat pro to, aby získal nějakou odezvu. „Mohl bys poslat oběžník,“ navrhl tehdy dotyčný. „Jestli jsem někdy dostal znamení, že opravdu potřebujeme nový systém komunikace, pak to bylo právě v ten moment,“ vzpomíná Tim Berners-Lee.
S týmem spolupracovníků navrhl také jazyk pro vytváření webových stránek (HyperText Markup Language, zkráceně HTML) a definoval protokol pro přenos stránek internetem (Hypertext Transfer Protocol, HTTP). Je i autorem programu, jenž sloužil zároveň jako editor i prohlížeč stránek.
Ve své rodné zemi, v Anglii, je považován za ikonu. V roce 2004 byl povýšen do šlechtického stavu a v roce 2007 dokonce obdržel od královny Alžběty Řád za zásluhy, který předávají britští panovníci sami za sebe a jehož udělení nepodléhá návrhu premiéra nebo ministrů. Tento řád smí vždy vlastnit pouze 24 žijících lidí – a Sir Timothy Berners-Lee je tedy jedním z nich.
Při zahájení olympijských her v Londýně 2012 vytvořil Berners-Lee na svém stařičkém počítači tweet, který zněl: „Tohle je pro každého“. Tato zpráva se pomocí displejů přidělených každému místu zobrazila po celém stadionu.
O svém největším objevu dnes oblibou říká, že vlastně nic nového nevymyslel. Že pouze „propojil internet s hypertextem“…
Připravil -ač, foto v záhlaví 123RF.com, archiv