Napsali o násMilion lidí pečuje o blízké a živoří

8. 10. 2022

8. 10. 2022 – MF Dnes

Každý desátý Čech se většinou bez pomoci státu stará o nemohoucího člověka
Devětačtyřicetiletá Alena před dvěma lety zjistila, že nezvládá kloubit práci na plný úvazek s péčí o svou maminku. „Máma žije sama, ale už není úplně soběstačná. Chodím k ní alespoň dvakrát denně. Zařídím, co je potřeba – léky, jídlo, nákupy. A když vyjde čas, ještě si s ní i sednu a povídáme si. Abych to stíhala, pracuji jen na poloviční úvazek,“ popisuje Alena.
Její maminka špatně chodí a třeba vyjít schody v pražském paneláku bez pomoci druhého člověka je pro ni téměř nemožné. O domově pro seniory nechtějí ženy ani slyšet. „Mámu bych tam nedala. Chci jí všechno vrátit a dělám to ráda. Jen nemám čas a energii na nic jiného, třeba na sebe nebo přátele. A teď navíc řeším, jak to všechno utáhnout finančně,“ shrnuje.
Stejně jako Alena se o svého blízkého, třeba handicapovaného partnera či starého rodiče, stará v Česku 1,1 milionu lidí. Počty těch, kteří potřebují péči, se rok od roku zvyšují a podle projekce ministerstva práce a sociálních věcí jich za deset let bude asi o polovinu více než dnes.
„Vlivem stárnutí populace se v následujících 40 letech dokonce ztrojnásobí počet osob, které se dostanou do situace nesoběstačnosti a vznikne jim nárok na příspěvek na péči. Z dnešních asi 360 tisíc osob se dostaneme kolem roku 2060 na 1,1 milionu lidí pobírajících příspěvek na péči v některém z jeho čtyř stupňů,“ vypočítal mluvčí MPSV Jakub Augusta.
„Neviditelné“ pečovatelky
Podle neziskové organizace A Doma, která pomáhá seniorům, pečujícím a celým rodinám, je však číslo starajících se lidí násobně vyšší. „Jen loni bylo vyplaceno 367 tisíc příspěvků na péči. Přitom o jednoho nemocného se musí starat až tři pečující,“ říká Petr Mach, sociální pracovník a metodik z A Doma.
Do statistik se však nepromítají zdaleka všichni. Až 200 tisícům dalších pečujících říkají lidé z terénu neviditelní. „Většina pečuje o své blízké bez příspěvku od státu a nevyužívá ani žádnou z odlehčovacích služeb. Neformálně pečující tak nejsou vedeni v žádných oficiálních statistikách,“ vysvětluje Kateřina Jarošová, manažerka projektu Neviditelní, který upozorňuje na znevýhodněné lidi. Průměrná péče o blízkého trvá podle citovaného projektu asi deset let a takzvanými neviditelnými pečujícími jsou nejčastěji ženy mezi 36 až 64 lety. Kvůli péči o blízkou osobu až polovina z nich nezvládá pracovat na plný úvazek. Potýkají se tak s nedostatkem peněz, deprivací způsobenou stresem či zhoršenými partnerskými vztahy.
Role rodiny je přitom nezastupitelná. Z letošního průzkumu projektu Neviditelní a agentury IPSOS vyplývá, že polovina Čechů chce ve stáří i přes omezenou soběstačnost žít doma právě díky péči rodiny.
Volný čas neexistuje
Český zákon přitom pojem „neformálně pečující“ nebo jemu podobný nezná. A tito lidé tak ani nemají nárok na jednotnou finanční pomoc. Příjemcem příspěvků je totiž vždy osoba, o kterou je pečováno. „Z našich zkušeností ale víme, že ne všichni senioři o tuto pomoc žádají. Často o ní ani nevědí. Celou finanční tíži péče pak nesou sami nebo se svými příbuznými,“ poukazuje ředitel sdružení Život 90 Jaroslav Lorman.
Sociální pracovníci varují, že právě takové nastavení péče může ve finále uškodit. A to zejména těm, kteří pečují. Z chudých „neformálně pečujících“ se zjednodušeně řečeno stanou chudí senioři. „Zkrácení úvazku bohužel vede k významnému propadu příjmů, který lidé často řeší tím, že postupně čerpají úspory na penzi nebo třeba peníze odložené stranou na rekonstrukci domova. Když tyto prostředky dojdou, jsou neformálně pečující ohroženi příjmovou chudobou. Nemohou využít ani placenou práci přesčas, protože jednoduše žádný volný čas nemají,“ říká Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).
Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že chce situaci pečujících změnit a zlepšit. Do konce příštího měsíce by měla vláda řešit novelu zákona o sociálních službách, která se právě postavením neformálně pečujících zabývá.
„Součástí této novely je i zakotvení definice pojmu ‚pečující osoba‘. Za tu se bude považovat někdo blízký, kdo poskytuje pomoc osobě, jíž byl přiznán příspěvek na péči, a případně ten, komu je vypláceno dlouhodobé ošetřovné z nemocenského pojištění z důvodu dlouhodobé péče o osobu v domácím prostředí. Tím se pečující stanou novou cílovou skupinou pro některé sociální služby,“ objasnil za ministerstvo Augusta.
Pečující by tak přímo od sociálních služeb mohli zdarma získat rady, nácviky a další pomoc v oblasti péče. Nabytí účinnosti novely se předpokládá od 1. července příštího roku.
Kde mohou pečující hledat pomoc
● Se zaměstnáním
Od loňska je možné, aby firma vytvořila sdílené pracovní místo, na němž se střídají zaměstnanci s kratší pracovní dobou. Pečujícím se tak zvýší šance při hledání práce.
● Dlouhodobé ošetřovné
Na peníze ve výši 60 procent platu má nárok člověk, který se stará o blízkou osobu. Náhrada části mzdy, známá jako OČR, může pečujícímu přicházet po dobu 90 dní.
● Příspěvek na péči
Zatím neexistuje dávka, která by kompenzovala ušlý příjem osobám, jež dají přednost péči o osobu blízkou před výkonem práce. Na zaplacení péče poskytované osobou blízkou však lze použít příspěvek na péči, který se v těchto případech nezdaňuje jako příjem.
● Sociální pojištění
Pokud je osobě závislé na pomoci jiného člověka přiznán vyšší než I. stupeň příspěvku na péči (u dětí do 10 let i I. stupeň), tak se osobě pečující započítává doba péče jako náhradní doba důchodového pojištění. Současně je za pečujícího hrazeno zdravotní pojištění.
● Rodinný průvodce
Nezisková organizace A Doma představila specialistu (takzvaného rodinného průvodce), který se dokáže vcítit do pečujícího nebo rodiny v obtížné situaci a dlouhodobě pomáhá najít řešení v péči o blízkého. Například poradí, odkud si nechat dovážet obědy nebo kde domluvit spolupráci se sociální pracovnicí, jež by třeba vypomohla několikrát v týdnu s hygienou.
● U lékaře
Pečující by měli být podle projektu Neviditelní v kontaktu s lékařem člověka, o něhož se starají. Lékař pomůže s léky a výživou, poradí s možnostmi ozdravných pobytů i s předepsáním materiální podpory, jako jsou třeba poukazy na hygienické pomůcky. Může včas upozornit i na to, že je třeba péči svěřit do rukou odborníků. Praktický lékař také předepisuje poskytování domácí zdravotní péče, tedy návštěvy zdravotní sestry. Na 14 dní může domácí zdravotní péči předepsat i lékař propouštějící člověka z nemocnice. Domácí zdravotní péče je hrazena ze zdravotního pojištění, některé úkony jsou ovšem částečně nebo plně hrazeny pacientem.
● S denní péčí
Pečovatelská služba zajišťuje pomoc při běžných denních činnostech v domácnostech. Osobní asistence je podobná pomoc, ale má větší šíři činností. Odlehčovací služby se zase o blízkou osobu postarají v době, kdy si pečující potřebuje odpočinout.
● Na úřadu práce
O všechny veřejné podpory se žádá na úřadech práce. Jde o příspěvek na péči (pro lidi závislé na druhých), na zvláštní pomůcky (pro lidi s tělesným či těžkým mentálním postižením), na mobilitu (pro ty, kteří potřebují kvůli léčbě opakovaně přejíždět, je podmíněn průkazem ZTP nebo ZTP/P), na bydlení, živobytí nebo jde o jednorázovou mimořádnou okamžitou pomoc.
Autor: Markéta Lankašová Alžběta Šimková

Notice: Trying to access array offset on value of type bool in /www/hosting/a-doma.cz/www/wp-content/themes/ohlala/views/prev_next.php on line 10
Předchozí
Každý pátý zaměstnanec v ČR o někoho pečuje

Notice: Trying to access array offset on value of type bool in /www/hosting/a-doma.cz/www/wp-content/themes/ohlala/views/prev_next.php on line 36
Následující
Milion lidí pečuje o blízké a živoří. Stát pomáhá jen třetině z nich