Výraz karanténa budeme v blízké době slýchat více než často. V době vzniku tohoto textu ještě není známo jestli bude či nebude vyhlášena celostatní karanténa a tak si alespoň řekněme, co takové opatření obnáší. Stát má samozřejmě zájem, aby dál pokračovala výroba protože ta je páteří ekonomiky. Výrobu zajišťují lidé a ti se musejí nějak do výrobních závodů dopravit, musejí jíst, a po práci se opět dopravit domů. Přitom platí, že větší skupiny lidí znamenají pro šíření čehokoliv vyšší riziko. Takže jedině přísné dodržování hygienických opatření může toto riziko snížit. Začneme dodržovat větší odstupy od lidí které potkáváme, asi takové jak známe z banky kde platí pravidlo o diskrétní vzdálenosti. Přestaneme si na ulici a v práci podávat ruce, častěji si budeme mýt ruce a použijeme mediciální mýdlo. Pokud není k dispozici, tak alespon nebudeme odbývat mytí obyčejným mýdlem jako dosud.
Výraz karanténa má svůj etymologický původ v italštině a znamená číslovku čtyřicet (quaranta) a znamenala v historii období kdy se vracela loď z dálkové plavby při které někteří námořníci onemocněli nějakou neznámou chorobou. Taková loď nebyla vpuštěna do domácího přístavu po dobu čtyřiceti dnů. Pokud nemocní přežili tuto dobu mohli vystoupit i s ostatními na břeh. Původně byla ta distanční doba o deset dní kratší a nazývala se trentino, třicet. Ale vzhledem ke krutým nemocem, které se v té době šířily byla distance prodloužena na čtyřicet dní. Byl to především obávaný mor, kterému se takto přístavní města bránila.
Taková karanténa byla například uplatněna v roce 2005 v Kongu, aby se zabránilo šíření viru eboly (krvácivá horečka), což je virové onemocnění ze skupiny krvácivých (hemoragických) horeček, které napadá lidi a některé další primáty. Představuje jednu z nejnebezpečnějších nákaz, s jakými se kdy lidstvo setkalo. Ebolou bylo postupně nakaženo asi 28tisíc lidí a zemřelo 11tisíc, smrtnost je tedy opravdu dramatická.
Inspirace na jihu Evropy
O tom, jak by mohla celostátní karanténa v Česku vypadat, lecos napovídá pohled na jih Evropy, kde už podobná opatření zavedli. Nejdéle už platí nouzová nařízení v Itálii, která se stala hlavním ohniskem epidemie na starém kontinentu. Občané tam nesmějí opouštět své domovy bez pádného důvodu. Za pádný důvod už je považována jen cesta do práce nebo do obchodu s potravinami či do lékárny. Těm, kdo budou přistiženi na ulici bez pádného důvodu hrozí až tři měsíce vězení a pokuta ve výši 206 eur (asi 5,5 tisíce korun). A jak to tak vypadá, budou podobná opatření zavedena i ve Španělsku kde se Covid-19 dostává do nebezpečné fáze šíření.
Itálií se šíří psychóza kvůli koronaviru, který se koncem minulého týdne objevil v pěti regionech na severu země. Vláda uzavřela přístup do některých měst. Lidé na sociálních sítích sdílejí fotky prázdný regálů v supermarketech v Modeně, Benátkách nebo v Miláně. Hoaxy a dezinformace týkající se koronaviru, podporují psychózu a paniku mezi obyvatelstvem. Šíří se prostřednictvím sociálních sítí, jako je Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé. Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz. Jiná dezinformace uvádí, že v souvislosti s výskytem choroby různé světové mocnosti přeruší přístup k internetu, aby nebylo možné „šířit pravdu o koronaviru“. Chtějí tak prý umlčet sociální média a jedince, kteří „říkají o viru pravdu“. Nic z výše uvedeného samozřejmě není pravda, jak zdůraznil server CBS News. U nás je zvykem přistupovat ke každé takové informaci v duchu rčení, že na každém šprochu je pravdy trochu. Necháme se překvapit a doufejme že nikoliv negativně.
Psycholog Cyril Höschl k věci poznamenává: „Severní Itálie je za humny, hodně tam jezdíme na dovolenou, na lyže. Teď je tam spousta lidí, byly tam i školní děti. Situaci, že virus přeskočí k nám, lze předvídat a je velmi pravděpodobná. Nic si nenamlouvejme. My jsme na to částečně připraveni tím, že sledujeme její vývoj od prvopočátku. Na rozdíl od Číňanů jsme měli víc času se na to připravit, ať už mentálně, organizačně nebo zavedením opatření, která se začínají zdát vzhledem k povaze infekce relevantní.“
Doktor Höschl ještě poznamenal: „Pokud by to sem přišlo, udělejte všechno pro to, abyste se vyhnuli veřejným hromadným kontaktům. To znamená: žádné kino, žádné divadlo, žádné veřejné akce, karnevaly, narozeniny. Všechno si to odpusťte a zůstaňte doma, pokud to jenom jde.“
Jak se chovat v autobusech a tramvajích MHD
Měly by se nosit v městské hromadné dopravě rukavice? „Já je nosím. Nosím je v podstatě celou jarní, zimní sezonu. Není to jen prevence chřipky, ale i elementárních onemocnění. Protože jsou různá onemocnění, třeba žloutenka typu A, které se přenášejí nečistýma rukama. A když se podíváte na problematickou hygienu malých dětí, i těm bych to odmalička doporučoval, aby je rodiče naučili na rukavice. Protože třeba jíst v dopravních prostředcích bez toho, aniž si umyju ruce, je velmi problematické.“
Jak dlouho virus přežívá
v místnosti, kde byl nakažený? Je to dáno tím prostředím a povrchem. Čím chladnější, poréznější a vlhčí povrch, tím déle virus přežívá. Samotný virus se v prostředí nemnoží. K tomu potřebuje lidskou nebo zvířecí buňku. Pokud je prostor dostatečně větraný, virus vyschne a už není infekční.
Jak moc je koronavirus nebezpečný
- 80 % nemocných má mírnější průběh, který nevyžaduje hospitalizaci,
- 14 % nemocných vyžaduje hospitalizaci,
- 6 % má průběh velmi rizikový (závažné zápaly plic a orgánová selhání) a může skončit úmrtím.
Redakce a výběr informací z různých pramenů, ilustrační foto 123RF.com