Skoro v každé vesnici mívali v časech našich dědů a pradědů jednoho trumberu na kterého se dalo všechno svést. Nepřišel déšť, může za to trumbera protože nehchodí do kostela, je nízké obilí? No jasně, je za tím trumbera, protože koukněte na jeho pole, obilí má pěkné.Krávy málo dojí? To je zase trumberova práce, ten dodávky plní. Hořel seník u brodu? Zase trumberova práce, nebyl s námi v hospodě … a tak by se dalo pokračovat do nekonečna. Prostě když se nedařilo, ať to bylo cokoliv, všechno se svedlo na trumberu. Za to označení si v každé vesnici dosadili vlastní jméno jejich hromosvodníka. Chudáci trumberové. A tak to trvalo dlouhá léta. Tak dlouho, až se karta začala pomalu otáčet. Přinesli to pocestní, kteří se zastavili v naší hospodě, že na severu se jednomu trumberovi urodily takové brambory že až oči všem přecházely. I odjinud takové zvěsti přicházely. A tak platí, že nejhloupější sedláci mají největší brambory. Ostatně to dokládá přiložená fotografie převzatá Vesnických rozhledůnn z podzimu 1936.
My jsme dneska samozřejmě dál a na nějaké babské pověry nevěříme, raději si řekneme pár slov o těch bramborách. Tak dokonale se brambora v evropském prostředí usídlila, že máme dojem, že tu je odjakživa. Obyčejná brambora. Mnohými oprovrhovaná příloha ke šťavnatému masu, ale je načase změnit na bramboru názor. Britští vědci ji označili jako nejbohatší na vitaminy! Brambory jsou mnohem užitečnější než zelí, banány nebo ořechy, které jsou usilovně protěžovány propagátory zdravých životních stylů.
Pravidelná konzumace brambor (zejména ve vařené formě) normalizuje mnoho funkcí organismu. Teprve v poslední době jsme se naučili respektovat užitečnou úlohu bramborové slupky a tak vaříme bramboru umytou od zbytků zeminy (hlíny chcete-li). V této podobě jsou nejužitečnější a nejzdravější. Obsahují například 5 krát více vlákniny než banán, obrovské množství vitaminu C a také důležitý prvek selen, kterého je v bramborách více, než v ořechách a semínkách. Obecně lze brambory charakterizovat jako komplex vitamínů a stopových prvků v kombinaci pro člověka nejvyváženější.
V polovině 16. století dovezli Španělé do Evropy peruánské a bolívijské brambory. Kvetly fialově, měly červené slupky a rohlíčkovitý tvar. Vznikly pravděpodobně křížením původních rostlin, které měly svůj domov kolem 15. rovnoběžky v nadmořských výškách 1500 až 4000 metrů. Rostly v chudých a kyselých půdách, snášely značné teplotní výkyvy mezi dnem a nocí, prospívaly jim pravidelné srážky a poměrně vysoká vzdušná vlhkost. Evropané je zpočátku pěstovali jako okrasnou bylinu s léčivými účinky.
Vojáci objevili v opuštěné vsi Sorocota na řece Magdalena podivné hlízy. Bylo to na území kdysi bohatého států Inků, v dnešním Peru. Domorodí obyvatelé zde pěstovali brambory už dva tisíce let. Evropu bramborový pokrok v zemědělství a stravování teprve čekal, objev brambory byl průlom.
Koncem 16. století dovezli Angličané do Evropy chilské brambory. Získaly je sice na území obklopující 40. rovnoběžku, ale byly to zřejmě kříženci nebo mutanti původních peruánských brambor, které sem Inkové zavlekli a se kterými změněné klima a dlouholeté pěstování udělalo své. Tato kulturní plodina kvetla bíle, měla světlou slupku, kulatý tvar a můžeme ji směle považovat za předchůdce evropských brambor. Tehdejší brambory byly ovšem malé, hořké a měly v sobě všelijaké nepříjemné látky, které se ztratily až čtyřsetletým šlechtěním.
Do poloviny 17. století se brambory objevovaly pouze na stolech šlechty a boháčů jako vybraná pochoutka. Právě v té době však v Irsku zavládlo velmi špatné klima, nedařilo se žádné plodině, jen brambory v zahradách klášterů zlé roky zdárně přežívaly. Mniši je nabídli lidem a zachránili je tak od hladomoru.
Na českém území pomohla bramborům ke slávě populární Marie Terezie. Nechala plodinu dovést z Pruska a pověřila kněží, aby chodili po venkově a vedli o bramborách oslavné řeči. Říkalo se jim bramboroví kazatelé.
I potom, když hladomory pominuly, brambory již na stolech bohatých i chudých Evropanů zůstaly. Naučili se totiž, jak je připravovat a poznali, že jde o náramně chutnou a všestrannou potravinu.
Brambory pod tapetou
„Jestliže člověk má brambory, nepotřebuje chleba, je bezpečný před jakýmkoliv hladem. Z této plodiny se můžou připravovat i nejchutnější polévky, nemluvě už ani o dobré pálence, pěkném škrobu a jemném pudru na vlasy,“ píše se v Pojednání o bramborách pro c.k. vlastenecko-hospodářskou společnost v Království českém (1770).
Ani si neuvědomujeme, kde všude všestranný brambor najdeme. Přísady celkem očekáváme ve směsích na pečení vdolků, bramboráků či na vaření knedlíků, ale méně již třeba v pudincích. Bramborový škrob využívá jak potravinářský průmysl (solamyl), tak třeba chemický. Máme-li vytapetovaný byt, máme na zdi také (v jiné formě) brambory…
Auta s bramborovým pohonem
Dříve bývaly brambory více technickou plodinou, než je tomu dnes, kdy je nahradila ropa. Například líh se pálil z vína, ovoce nebo z obilí, ale když přišla bída a brambory se staly masovou plodinou, vinopalníci zkusili pálit i z nich, a úspěšně.
A nakonec zmínka o bramborové šťávě, elixíru všeho …
Bramborová šťáva je vynikající protizánětlivý nápoj. Velmi dobře funguje při artritidě a u mnoha dalších forem zánětlivých bolestí, zejména však bolestí kloubů a bolestí zad. Bramborová šťáva zvýší krevní oběh ve všech částech vašeho těla. Šťáva je zásaditá a zabraňuje nemocem jako jsou kardiovaskulární choroby a údajně pomáhá předcházet rakovině. Je vynikající na ekzémy a akné, pomáhá uklidnit kůži. Pomáhá při hubnutí – vypijte jeden šálek bramborové šťávy ráno, ještě před snídaní a potom večer 2-3 hodiny před tím, než půjdete spát.
Tip: Bramborová šťáva sama osobě nemá skoro žádnou chuť a tak je dobré ji namíchat s jinými šťávami, například ideální je mrkvová. Pokud musíte sladit můžete přidat například trochu medu. Do bramborových šťáv je vhodné přidávat i jiné jak už bylo zmíněno například mrkvovou šťávu, anebo dokonce i bylinky jako je kopřiva, šalvěj.
Bramborová šťáva se používala v Japonsku a na dalších místech na světě k léčbě hepatitidy a tato léčba měla dobré výsledky. Je také dobrá pro léčbu pankreatitidy a při onemocnění ledvin. Bramborová šťáva je také vhodná pro lidi, kteří mají cukrovku a vysoký krevní tlak. Šťáva je plná vitamínů A, C, B a dále také obsahuje fosfor, vápník, železo, draslík, zeaxantin, vlákniny, a bílkoviny! Vždy používejte zralé brambory, bez černých skvrn, bez zelených ploch – tyto oblasti obsahují toxiny.
A ještě rada na závěr, na jemném struhadle zpracujeme brambory a oddělíme šťávu od nastrouhaných brambor. Na zdravé pití budeme potřebovat alespoň 2 deci, a strouhaninu použijeme na smažení placek na sádle. Kousek uzeného masa najemno nakrájemného a rozklepnuté vejce pak vytvoří dokonalou směs na voňavé placky. Rozhodně nezapíjet mlékem. Zvolte raději černou neslazenou kávu, čaj a nejlépe pivo a to může být dokonce nealkoholické, ale vychlazené.
Redakce s použitím všemožných zdrojů receptů