V posledni době jsem zaznamenal, že moje praktická lékařka mne ráda vidí. Patřím totiž už několik let do velké skupiny jejích klientů, kterým nemusí vypisovat složitý tiskopis pracovní neschopnosti. Senioři neschopenky nepotřebují a to ani ti, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými. Jako OSVČ jsem evidován od roku 1992 a v pracovní neschopnosti jsem nebyl ani jednou. Když mě nebylo dobře, spravil do výtečný čaj s medem, náprstkem rumu a vymačkaným citronem. Dvě tři čajové dávky, k jídlu silný slepičí vývar a pivní rohlík a pak jsem už jen mával chorobě sbohem. Také se mě už několikrát stalo, že jsem odcházel z ordinace a na schodech si vzpomněl, že jsem se ještě zeptat na vyrážku která se mě objevila na předloktí. Ale už jsem se nechtěl vracet do plné čekárny a tak jsem si svůj dotaz nechal na příště. A příště žádná vyrážka nebyla, organismus zřejmě zahájil autoreakci a uzdravil se sám. Ach, kéž by tomu tak bylo vždycky.
Lékařům ke kterým máme důvěru bychom měli sdělovat všechny anomálie vybočující ze zdravotního stavu. Každá maličkost, odlišnost, může mít na funkci těla a tím i na onemocnění vliv. Diagnoza, identifikace onemocnění je pak přesnější a účinnější. Především u léčby závažných onemocnění je spolupráce pacienta a lékaře zásadní. Příkladem takového onemocnění může být chronické srdeční selhání. Srdeční selhání znamená, že srdce dlouhodobě nezvládá do těla pumpovat dostatek krve, která by okysličila a vyživila orgány a svaly. Pacienti se běžně potýkají s otoky, dušností, ztrátou chuti k jídlu, únavou, častějším močením nebo rychlým přibýváním na váze. Možná si řeknete: to se mě netýká. Týkat se vás to ale může, dle statistik se rozvine u každého pátého nad 40 let.
Buďte na schůzku u lékaře připravení
Návštěva lékaře může být pro každého z nás někdy trochu stresující, a proto je dobré se na ni dopředu připravit. Před schůzkou s lékařem se vyplatí ujasnit si, proč tam vůbec jdu. Jaký je cíl mé navštěvy, co bych se od lékaře chtěl dozvědět a co mě trápí. Zda mám nějaké pochybnosti o současné léčbě, nebo mi naopak vyhovuje, nebo mne zajímají nové léčebné možnosti. Vědět, co od schůzky očekávám a čeho chci u lékaře dosáhnout, může výrazně pomoci k hladkému průběhu návštěvy. Určitě tedy není od věci si své otázky dopředu sepsat, vzít s sebou starší lékařské zprávy a jakékoliv hodnoty, které si mohu sám měřit a pro lékaře mohou být zajímavé. Příkladem může být měření tlaku a pulsu, které hrají důležitou roli u léčby srdečního selhání a jiných kardiologických onemocnění.
Sdílení pomáhá, a u lékaře dvojnásob
Nejste sdílní u lékaře? Možná tak bráníte odhalení závažného onemocnění nebo zlepšení svého zdravotního stavu. Přibližně třetina lidí se stydí o některých věcech s lékařem mluvit a stejně tak třetina lidí některé informace před lékařem zamlčuje, protože je nepovažují za důležité. Pacienti mohou mít někdy pocit, že drobné změny jejich zdravotního stavu nejsou podstatné. Mohou tak ale opomenout symptomy závažných onemocnění, které si mylně zaměňují například za projevy přibývajícího věku, jako je tomu u srdečního selhání. Proto hraje sdílení všech informací o zdravotním stavu s lékařem klíčovou roli. Nebojte se tedy nejenom říct lékaři, jak se cítíte.
Tolik možností, na co se zeptat
Když se naučíte sdílet, naučte se i aktivně ptát. Nebojte se zeptat na všechno spojené s léčbou a režimem, který je třeba dodržovat. Mnohdy by nás v ordinaci ani nenapadlo, že na léčbu může mít vliv například aktivní pohyb, strava, stres, sauna, sex nebo létání. Každé onemocnění má svá specifika, a proto je třeba se ptát, co může mému tělu udělat dobře a co naopak lékař nedoporučuje. Medicína jde mílovými kroky kupředu, není tedy důvod spokojit se jen s průměrným výsledkem. Pacient, který se svým lékařem komunikuje, ptá se na nové možnosti a dodržuje režimová opatření, zásadně přispívá ke své léčbě. Léčba je týmová souhra pacienta a lékaře a zpravidla platí, že čím lepší spolupráce, tím lepší výsledky.
Aktivní přístup pacienta nejen k návštěvám u lékaře může mít velký vliv na celkový zdravotní stav. Ruku na srdce, staráte se o něj? Mluvte se svým lékařem. Protože zdraví máte jedno. Ptejte se, není to jedno.
Srdeční selhání
Srdeční selhání je onemocnění, které postihuje kolem 230 tisíc Čechů. Během života se rozvine u jednoho z pěti nad 40 let a jeho prognóza je horší než u některých běžných druhů rakoviny. Hlavní funkcí našeho srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při srdečním selhání srdce nezvládá tuto úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené. Mezi příznaky se řadí dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce a vyšší frekvence močení. Když není silné vaše srdce, nebudete ani vy.
Redakce s použitím textu Marty Molínové ze serveru vitálnísenior.cz