AktualityPrůjem – nepříjemnost nejen na cestách

26. 1. 2021

Průjem. Jedná se o jednu z poruch trávicího ústrojí, zejména střev. Příčiny však mohou souviset i s dalšími orgány (žaludkem, slinivkou nebo játry). Dochází při něm k častému vyprazdňování řídkých až vodnatých stolic. Hlavním nebezpečím silného průjmu jsou velké ztráty tekutiny. Průjem je často doprovázen zvracením, někdy velice silným až dávivým, prohlubující ještě více ztrátu tekutin. Průjmová onemocnění se dělí podle délky trvání na: 

Akutní průjem

začínající náhle a trvající krátkou dobu (méně než 4 týdny). Může být infekční, což je nejčastější typ. Jeho příčinou je infekce – zánět způsobený bakteriemi, viry nebo parazity. Patří k němu i cestovatelský průjem způsobený mikroflórou typickou pro danou zemi. Pokud jsou důvodem průjmů paraziti, může trvat i déle než 4 týdny. Další formou je neinfekční průjem. Jeho příčinou bývají zpravidla dietní chyby, alergie, stres. Patří k němu i cestovatelský průjem způsobený různými potravinami typickými pro danou zemi.

Jaké mohou být příčiny akutního průjmu:
  • Viry (nejčastěji rotaviry, dále noroviry, adenoviry, astroviry, coronaviry)

    Až třetina průjmových onemocnění je vyvolaná viry. Virový průjem může postihnout kteroukoliv věkovou skupinu, ale zejména zranitelné jsou děti (zejména kojenci a batolata) a starší lidé.

  • Bakterie (např. Campylobacter, Salmonella, Escherichia coli, Shigella)

    Bakteriální průjmy se projevují náhlým začátkem, někdy s horečkou, zvracením, malátností, později se přidávají bolesti břicha, obvykle difúzní s typickým „škroukáním“. Stolice může být zprvu kašovitá, později se mění na vodnatou, někdy s příměsí hlenu a krve.
    Nejčastější bakteriální původce průjmového onemocnění u nás je kampylobakterie. Přenáší se z infikovaných zvířat (koťata, štěňata, drůbež) na člověka buď přímým kontaktem, nebo požitím kontaminované potravy, zejména nedostatečně tepelně zpracovaným masem (drůbež). Inkubační doba trvá  1 až 7 dnů. Klinickými projevy jsou vodnatý průjem, kolitida (zánět střeva) horečka, křečovité bolesti břicha někdy připomínající zánět slepého střeva; příznaky trvají obvykle 1–7 dnů.
    Druhý nejčastější bakteriální původce průjmového onemocnění u nás je salmonela. Vyskytuje se hlavně v létě, nejvíce postižené jsou děti do 1 roku, mladí lidé do 20 let a starší lidé nad 70 let. Zdrojem nákazy bývá drůbež a ostatní domácí zvířata. Přenos je možný požitím kontaminovaných vajec a produktů z nich vyrobených, kontaminovaným masem či mléčnými produkty. Inkubační doba trvá 6–48 hodin. Klinické příznaky: únava, bolest hlavy, zvracení, bolest břicha, horečka, průjem – vodnatá stolice, někdy s příměsí krve, hlenu a tenesmy (bolestivá nucení na stolici).

  • ParazitiMezi nejčastější původce parazitárních průjmů jsou Entamoeba histolytica, Giardia lamblia, Cryptosporidium, Cyclospora. Zdrojem bývá kontaminovaná voda, méně často potrava. Nejčastější průjmové parazitární onemocnění u nás je giardióza. Inkubační doba se pohybuje mezi 12–15 dny. Mezi příznaky patří náhle vzniklá nauzea (pocit na zvracení), zvracení, nechutenství, únava, křeče, bolesti břicha, zvýšená teplota, následně výrazně zapáchající průjem s nadýmáním, flatulence (nadměrný odchod střevních plynů). Obtíže trvají 3–4 dny, ale i několik měsíců. Průběh může být výrazně kolísavý.
  • Konzumace nezvyklé stravy
  • Nadměrná konzumace vodnatých potravin (např. meloun)
  • Požití velkého množství osmoticky aktivních látek (např. umělá sladidla)
  • Požití velkého množství nestravitelných látek
  • Psychické příčiny (úzkost) – střeva posunují svůj obsah velmi rychle, a tak se stačí vstřebat zpět do krve jen malé množství tekutiny
  • Vedlejší účinek léků – např. některých antibiotik, léků obsahujících hořčík apod.
  • Požití velkého množství tekutiny – střevo je nedokáže vstřebat (např. požití velkého množství piva)
  • Alkohol – obvykle ve velkém množství
Chronicky průjem

oproti akutnímu trvá delší dobu (více než 4 týdny) a vyžaduje již podrobnější vyšetření. Může být buď funkční, bez zřetelného onemocnění trávicího ústrojí, podmíněn spíše nervovými a psychickými vlivy, nebo s organickou příčinou (např. střevní zánět, nedostatečná funkce slinivky a jiné).

Jaké mohou být příčiny chronického průjmu:
  • Dráždivý trakčník – jedna z nejčastějších příčin dlouhodobého průjmu. Jedná se o onemocnění charakterizované poruchami vyprazdňování (průjmem nebo zácpou), často doprovázené bolestmi v břiše, ale bez přítomnosti organického onemocnění.
  • Rakovina tlustého střeva a konečníku
  • Divertikulitida (zánět výchlipky tlustého střeva)
  • Celiakie (alergie na lepek)
  • Idiopatické střevní záněty – např. ulcerózní kolitida nebo Crohnova nemoc
  • Špatné vstřebávání potravin – např. chronická onemocnění slinivky břišní
  • Hormonální změny – např. cukrovka nebo zvýšená činnost štítné žlázy
  • Stavy po závažnější operaci žaludku, střeva nebo žlučníku, omezení plochy střeva pro vstřebávání
  • Některé léky, včetně antibiotik, léků obsahujících hořčík, léků proti překyselení žaludku, léků upravujících vysoký tlak, léků užívaných při kloubních zánětech a projímadla
Co dělat při průjmových onemocnění
  • Nejdůležitější je hydratace. Pacient musí opravdu hodně pít. Jinak hrozí dehydratace, která může vést až ke kolapsu organizmu.
  • Dodržujte hygienu. Pacient si musí pokaždé návštěvě toalety umýt nejen ruce, ale i konečník. Doporučují se vlhčené ubrousky, které jsou šetrnější a nedochází k odřeninám análu. 
  • Doplňovat minerály. Při masivním odvodnění dochází také k úbytku minerálů v těle. Je nutné je doplňovat, pomocí minerálních vod, slaných polévek (doplnění sodíku), nebo multivitamínů.
  • Nasadit dietu. Doporučuje se rýžový nebo mrkvový odvar, syrové banány (obsahují draslík), následně vařené brambory nebo bramborové pyré, strouhaná jablka a suchary. Dále podávejte vařené či dušené maso (bílé). Později jsou vhodné bílé jogurty se sníženým obsahem tuku a laktobacily.
  • Pokud průjem trvá více jak 5 dní, je nezbytné doprovodit klienta k lékaři.

Zdroj: 

https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2006/03/01.pdf

www.prujmy.cz