Rodinní nebo neformální pečující představují v současné demografické skladbě obyvatelstva důležitý článek. A jejich význam bude se stárnoucí populací jenom vzrůstat. Sociální systém však není připraven na masivnější nápor rodinných pečujících, ale ani nenachází řešení, jak se o seniory postarat v pobytových zařízeních. S tím však může pomoci Rodinný průvodce.
Nezisková organizace A DOMA z. s. uspořádala minulý týden odbornou konferenci na téma Nová metoda v sociálních službách – efektivní způsob přístupu k rodinným pečujícím. Akce se konala v prostorech pražské Staroměstské radnice pod záštitou radní pro sociální politiku a zdravotnictví hl. města Prahy, paní Mileny Johnové. Autorka postupu a ředitelka A DOMA, Jitka Zachariášová, představila početnému publiku z řad sociálních pracovníků a pracovníků v sociální sféře, jak konkrétně vypadá práce odborníka na pozici Rodinný průvodce. Jeho podstata spočívá v tom, že se dokáže vcítit do pečujícího nebo rodiny v obtížné situaci a dlouhodobě pomáhá najít řešení v péči o blízkého. K tomu využívá tým odborníků, mezi něž patří sociální pracovník, právník, psychoterapeut, fyzioterapeut, ergoterapeut, trenér paměti, mediátor, nutriční specialista, ošetřovatelka a klinický farmaceut. Formou uvolněného, ale cíleného rozhovoru zjišťuje stav nejenom opečovávaného, ale i pečující osoby a celé rodiny. Z těchto poznatků sestavuje Plán péče a doporučuje právě jednotlivé odborníky z multidisciplinárního týmu, pomáhá se získáním finanční podpory od státu, dokáže zajistit odlehčovací služby nebo ???
„Rodinný průvodce je velmi přínosná role. Pokud si jej rodina vpustí do domácnosti, má to pozitivní vliv. Stává se totiž autoritou. Pro rodinu může být záchranným lanem v postgeriatrickém období, nositelem informací a organizátore všech kroků v péči o blízkého“, říká MUDr. Hana Matějovská Kubešová.
Konference byla postavena na uceleném pohledu na rodinné pečující a to jak z již zmíněné pomoci Rodinného průvodce, tak z pohledu lékařského, ekonomických dopadů, z pohledu pojištění, státní správy až k představení jednoho z odborníků – klinického farmaceuta.
Prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc – jedna z předních lékařek zaměřující se na geriatrickou péči hovořila o tématu Časnější diagnostika kognitivních poruch přináší pozitiva i rizika, doc. Ing. Peter Pažitný, MSc., PhD. z VŠE objasnil ekonomické náklady Alzheimerovy choroby v ČR s důrazem na náklady rodiny a neformálně pečujících, Mgr. Helena Zavázalová, zastupující Českou asociaci pojišťoven, prezentovala, jak může dobrovolné komerční pojištění pomoci dlouhodobé péči. Mgr. Petr Mach, vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví města Kolín, nastínil, kde pečující jsou a jak je najít. PharmDr. Jana Křížková, jedna z mála klinických farmaceutů v ČR, představila komplexní přístup při řešení lékových problémů u opečovávané osoby. Celou konferenci moderoval a fundovaně provázel Mgr. Petr Hanuš, ředitel odborných sekcí APSS ČR.
Otázka rodinných pečujících se stává velmi aktuální. V České republice každý 10 člověk v produktivním věku pečuje o někoho blízkého. Podle výzkumu Fondu dalšího vzdělávání 45% dotázaných nezná žádnou sociální službu a 63% lidí neví, na jakou instituci se případě péče obrátit. Přitom 80% péče o blízké je poskytováno právě rodinnými příslušníky. Spolu s Polskem je tak ČR největším poskytovatelem péče o seniory skrz rodinné příslušníky ze zemí Evropské Unie. Kvůli obrovskému nedostatku míst v pobytových zařízení (domovy pro seniory, dovozy se zvláštním režimem, domovy s pečovatelskou službou aj.) jsou tak rodinní pečující největší pečovatelskou nebo asistenční službou v Česku.
Pavel Ubrankowicz