Celiakie a laktózová intolerance jsou dvě autoimunitní onemocnění, jejichž léčba je celoživotní.
Celiakie je onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku, přesněji glutenu. Působením lepku dochází k rozvoji zánětu sliznice tenkého střeva, který vede k destrukci slizničních klků. Tím se povrch tenkého střeva zmenšuje, a snižuje se jeho schopnost trávit a vstřebávat živiny. Tato porucha se může projevit v kterémkoliv věku – v dětství i v dospělosti.
Příznaky celiakie
Typickými příznaky jsou průjem, objemná a nápadně zapáchající stolice, plynatost, křeče v břiše, pokles hmotnosti a také únava. Dále jsou to chudokrevnost, osteoporóza (řídnutí kostí), zvýšená kazivost zubů, afty, bolesti kloubů či duševní obtíže – deprese a úzkost. Pro velikou rozmanitost projevů onemocnění bývá v řadě případů obtížné celiakii včas a správně diagnostikovat, a právě proto se jí říká nemoc chameleon.
Léčba
Jedinou léčbou celiakie je přísné a celoživotní dodržování bezlepkové diety. Pokud pacient dietu dodržuje, změny na sliznici vymizí a onemocnění se neprojevuje. Také v krvi pacienta vymizí protilátky charakteristické pro celiakii. To však neznamená, že se může vrátit k běžné stravě s obsahem lepku. Při nedodržování bezlepkové diety onemocnění propukne znovu. Zdravotní problémy se nemusí projevit hned, ale i tak dochází k poškození zdraví.
zdroj: https://celiak.cz
Laktózová intolerance vzniká, když naše zažívání nedokáže zpracovávat částečně nebo dokonce úplně mléčný cukr. Základní příčinou je nedostatečná tvorba enzymu laktáza v tenkém střevě. Tento enzym štěpí laktózu na jednodušší cukry glukózu a galaktózu. Nerozštěpený a nevstřebaný cukr je pak ve střevě nadbytečný. Dostává se do dalších částí zažívacího traktu, kde ho přítomné kmeny bakterií začnou kvasit. Z toho důvodu je jedním z hlavních symptomů nadměrná plynatost.
Příznaky
Velkou roli v celém procesu má střevní mikrobiom. Jakmile dostane příval nezpracované laktózy, fermentuje jí na laktát, vodík, metan a mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Tyto chemické a fyzikální pochody se mohou projevovat bolestmi a kručením břicha, pocity tlaku, nadýmáním, průjmy, ale i zácpou, nevolností až zvracením a dalšími potížemi, jako jsou bolesti hlavy, ztráta koncentrace nebo špatná krátkodobá paměť. Sekundárním problémem je zvyšování propustnosti střev z toho důvodu, že je v nich neustále generován zánět tím, jak na nezpracovanou laktózu reagují.
Vlastně každá intolerance nebo potravinová alergie, která není řešena, přispívá ke zvýšení propustnosti střeva, na což navazuje zhoršování alergických reakcí a postupné přidávání dalších alergií na další potraviny, protože jejich mikroskopické části začnou procházet střevní bariérou z důvodů zmíněné zvýšené propustnosti. Následně se dostávají do krevního oběhu a tělo – imunita proti nim začíná bojovat, protože je detekuje jako cizí předměty a nástrahy. Vyplavuje se histamin, aktivují se žírné buňky a výsledkem může být vyrážka na kůži, kopřivka, ekzémy nebo chronická senná rýma.
Efekt ale může být i obrácený – z důvodů zánětu ve střevech je intolerance na mléčné výrobky spuštěna, protože pokud se ve střevě objeví zánět, produkce enzymu štěpícího laktózu se jeho následkem prudce omezí, nebo dokonce zastaví.
Léčba
Nejdůležitější částí léčby je správné nastavení jídelníčku. Studovat potraviny a zjišťovat, kde všude se laktóza nachází. Naštěstí pouze ve výjimečných případech je nutné výrobky s obsahem laktózy úplně vyloučit (většina postižených má totiž ještě ve svém tenkém střevu aspoň malou aktivitu enzymu laktázy). Například dlouho zrající sýry mají minimální obsah tohoto mléčného cukru. Úplně největší obsah laktózy má sušená syrovátka a sušené odstředěné mléko. Existují dokonce potraviny mléčného původu pomáhající štěpení – jogurty, kysané výrobky jako třeba kefír.
Vyřazením mléčných výrobků se často připravujeme o značnou část příjmu vápníku. Ten je základní součástí zubů, kostí a zároveň je nezbytný pro mnoho procesů v našem těle. Dle doporučení odborníků by denní příjem vápníku by měl být okolo 800 mg až 2 500 mg. Vápník se nemůže vstřebávat bez dostatečného množství hořčíku. Pro zabudování vápníku do kostí tělo také potřebuje mít dostatek vitamínu D.
zdroj: www.perlazdravi.cz